Květy ovocných stromů představují pro včely hojnou pastvu v době, kdy je nabídka potravy poměrně omezená.
Foto: Shutterstock
Různé druhy krokusů (Crocus) představují pro včely, čmeláky i další druhy hmyzu jednu z prvních příležitostí k jarní pastvě. Nejde tu však jen o potravu: pyl šafránů, jak se také krokusům říká, výrazně ovlivňuje plodování včelstev.
Foto: Shutterstock
Vrby – a neplatí to jen pro vrbu jívu (Salix caprea) na fotce – rozkvétají časně a na jaře jsou nejvýznamnějším zdrojem potravy. Vrby jsou dvoudomé: včely tedy získávají ze samčích květů pyl a ze samičích si odnášejí nektar.
Foto: Shutterstock
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je nenáročná a mezi včelaři velice oblíbená letnička, která rozkvétá už asi šest týdnů po výsevu. Rostlinu je možné využít i jako výborné zelené hnojení.
Foto: Shutterstock
Hadinec obecný (Echium vulgare) je nepřehlédnutelná rostlina slunných náspů a strání, která bez problémů snáší dlouhodobé sucho, je bohatá na nektar i na pyl. Nejvíc včel uvidíte v květech brzy odpoledne. Existují i hadincové medy...
Foto: Shutterstock
Pro včely a další hmyz mají význam jen botanické růže nebo odrůdy s jednoduchými květy. V plných květech se k nektaru a pylu nedostanou.
Foto: Shutterstock
Pyl z květů levandule patří mezi nejvýživnější, levandulový med pak mezi ty nejvyhledávanější.
Foto: Shutterstock
Nápadné úbory třapatkovky nachové (Echinacea purpurea) lákají včely a motýly v druhé polovině léta – tedy v době, kdy na mnoha zahradách nastává přestávka v kvetení.
Foto: Shutterstock
Bělotrn (Echinops), bodlák, který rozkvétá v druhé polovině léta, je zdrojem pylu i nektaru.
Foto: Shutterstock
Různé druhy podzimních hvězdnic (Aster) se střídají v kvetení od září až do mrazů. Pro včely jsou zdrojem pylu i nektaru – s postupujícím podzimem stále vítanějším, protože o potravu začíná být nouze.
Foto: Shutterstock