
V letu nápadný strakapoud na nejnižším místě krátce mávne křídly a pak je složí k tělu. Tak vzniká typický vlnovitý let. Oříšky přináší ke spárám v kůře, zaklesne je do nich a rozseká na malé kousky, které dokáže sníst.
Foto: Shutterstock

Ke zpracování ořechů nebo smrkových šišek mají strakapoudi svá místa, kde je mohou upevnit do spár v kmenech.
Foto: Shutterstock

Samečka strakapouda velkého poznáte podle zářivě červené skvrny na týlu hlavy; s délkou 23 cm je stejně velký jako samička. Hlavně koncem zimy zní pronikavé bubnování, kterým si vymezuje revír.
Foto: Shutterstock

Samička strakapouda velkého má týl hlavy celý černý bez červené skvrny. I ona při hledání partnera bubnuje. Samičky i samečci se dožívají věku až 15 let.
Foto: Shutterstock

Pro mládě nebo mladého strakapouda velkého je typická červená čepička.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Nejkrásnější dekorace z pivoněk nevznikají ve váze: Floristé dávají přednost jinému řešení
- Jeden květ klidně přehlédnete, ale tady je síla v množství: Tyhle trvalky zdobí záhony i 90 dní v kuse
- Díky teplejšímu klimatu roste už i v Česku. Tento strom plodí ovoce podobné jahodám a pěstovat ho zvládne každý
- Smrky jim vzaly všechno světlo i vodu. Přesto pod nimi dokázali vybudovat zelenou oázu
- Na mech v trávníku nemusí vápnění vůbec účinkovat a ještě se připravíte o úrodu



