
V letu nápadný strakapoud na nejnižším místě krátce mávne křídly a pak je složí k tělu. Tak vzniká typický vlnovitý let. Oříšky přináší ke spárám v kůře, zaklesne je do nich a rozseká na malé kousky, které dokáže sníst.
Foto: Shutterstock

Ke zpracování ořechů nebo smrkových šišek mají strakapoudi svá místa, kde je mohou upevnit do spár v kmenech.
Foto: Shutterstock

Samečka strakapouda velkého poznáte podle zářivě červené skvrny na týlu hlavy; s délkou 23 cm je stejně velký jako samička. Hlavně koncem zimy zní pronikavé bubnování, kterým si vymezuje revír.
Foto: Shutterstock

Samička strakapouda velkého má týl hlavy celý černý bez červené skvrny. I ona při hledání partnera bubnuje. Samičky i samečci se dožívají věku až 15 let.
Foto: Shutterstock

Pro mládě nebo mladého strakapouda velkého je typická červená čepička.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Na první pohled nepoznáte, z čeho jsou tyto vánoční domečky. Mají kouzlo starých časů
- Kdo by čekal, že z plané hrušky, pár větviček a obyčejného květináčku vznikne tak krásná podzimní dekorace?
- Většina lidí je nechává ptákům. Po přemrznutí se z nich přitom stávají kuchyňské poklady
- Nenápadné kuličky v půdě vypadají jako malé perly. Na jaře vám ale mohou pěkně rychle zničit záhony
- Málem skončila v koši. Teď z obyčejné plechovky vzniká vánoční dekorace, která vypadá jako z luxusního květinářství