
V letu nápadný strakapoud na nejnižším místě krátce mávne křídly a pak je složí k tělu. Tak vzniká typický vlnovitý let. Oříšky přináší ke spárám v kůře, zaklesne je do nich a rozseká na malé kousky, které dokáže sníst.
Foto: Shutterstock

Ke zpracování ořechů nebo smrkových šišek mají strakapoudi svá místa, kde je mohou upevnit do spár v kmenech.
Foto: Shutterstock

Samečka strakapouda velkého poznáte podle zářivě červené skvrny na týlu hlavy; s délkou 23 cm je stejně velký jako samička. Hlavně koncem zimy zní pronikavé bubnování, kterým si vymezuje revír.
Foto: Shutterstock

Samička strakapouda velkého má týl hlavy celý černý bez červené skvrny. I ona při hledání partnera bubnuje. Samičky i samečci se dožívají věku až 15 let.
Foto: Shutterstock

Pro mládě nebo mladého strakapouda velkého je typická červená čepička.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Na zahradě ji můžete zahlédnout i v říjnu. Při letu couvá jako vrtulník, na květ ani neusedne a lidé si ji pletou s kolibříkem
- Už naši dědové chodili na ořechy s tyčí. Dnes víme, proč je lepší nechat je spadnout samotné
- Než vezmete na hortenzie nůžky, zjistěte, co vám roste na zahradě. Špatný řez vás může připravit o květy
- Mráz není zdaleka to nejhorší, co může levanduli v zimě potkat, říká zkušená pěstitelka. Větší problém číhá pod povrchem
- Kopr bych do věnce nikdy nedala. Pak jsem viděla tuhle nezvyklou kombinaci se žlutými chryzantémami