
V letu nápadný strakapoud na nejnižším místě krátce mávne křídly a pak je složí k tělu. Tak vzniká typický vlnovitý let. Oříšky přináší ke spárám v kůře, zaklesne je do nich a rozseká na malé kousky, které dokáže sníst.
Foto: Shutterstock

Ke zpracování ořechů nebo smrkových šišek mají strakapoudi svá místa, kde je mohou upevnit do spár v kmenech.
Foto: Shutterstock

Samečka strakapouda velkého poznáte podle zářivě červené skvrny na týlu hlavy; s délkou 23 cm je stejně velký jako samička. Hlavně koncem zimy zní pronikavé bubnování, kterým si vymezuje revír.
Foto: Shutterstock

Samička strakapouda velkého má týl hlavy celý černý bez červené skvrny. I ona při hledání partnera bubnuje. Samičky i samečci se dožívají věku až 15 let.
Foto: Shutterstock

Pro mládě nebo mladého strakapouda velkého je typická červená čepička.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Bez této rostliny si Vánoce neumíme ani představit. Její příběh začíná u Aztéků a pokračuje až na naše parapety
- Většina lidí listí z ořešáku vyhodí. U slepic ho můžete využít proti čmelíkům, samo ale problém nevyřeší
- Vánoční, podzimní, nebo ten velikonoční? Tři podobné kaktusy od sebe rozeznáte podle jediného detailu
- Pokojovky se přes zimu nehnojí. Zamiokulkas vám ale sám ukáže, kdy udělat výjimku
- Z obyčejných květináčů vznikne zimní hit zahrady. Ptáci získají hostinu a vy krásnou dekoraci