
V letu nápadný strakapoud na nejnižším místě krátce mávne křídly a pak je složí k tělu. Tak vzniká typický vlnovitý let. Oříšky přináší ke spárám v kůře, zaklesne je do nich a rozseká na malé kousky, které dokáže sníst.
Foto: Shutterstock

Ke zpracování ořechů nebo smrkových šišek mají strakapoudi svá místa, kde je mohou upevnit do spár v kmenech.
Foto: Shutterstock

Samečka strakapouda velkého poznáte podle zářivě červené skvrny na týlu hlavy; s délkou 23 cm je stejně velký jako samička. Hlavně koncem zimy zní pronikavé bubnování, kterým si vymezuje revír.
Foto: Shutterstock

Samička strakapouda velkého má týl hlavy celý černý bez červené skvrny. I ona při hledání partnera bubnuje. Samičky i samečci se dožívají věku až 15 let.
Foto: Shutterstock

Pro mládě nebo mladého strakapouda velkého je typická červená čepička.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Naše babičky zahradničily jinak. Zahradníci v současnosti opouštějí beton i anglické trávníky. Původní směr dává větší smysl
- Myslíte si, že je na výsev salátu pozdě? Právě červen může přinést lepší sklizeň než jaro
- Ne každý trávník je potřeba předělávat od nuly. Zahradníci tomu říkají sendvič
- Naši otcové trávník pracně provzdušňovali. Dnes ho pomáhají zachránit obyčejné bakterie
- Vypadá jako z pohádky o staré chalupě na anglickém venkově. Výsev této dvouletky teď nesmíte propásnout



