Fotogalerie
V komunitních zahradách se k pěstování plodin nejčastěji využívají vyvýšené záhony.
Foto: Monika Kulhavá
Jednotlivé záhony si můžete pronajmout obvykle na jednu sezonu, a nájem následně prodloužit.
Foto: Monika Kulhavá
Po označení vašeho záhonu se už směle pusťte do pěstování zeleniny, ovoce, bylinek nebo okraných rostlin.
Foto: Monika Kulhavá
Nejčastěji se ve zvýšených záhonech využívá smíšená výsadba. Praktické je předem počítat se stínem, který vytvoří nejvyšší rostliny, a podle něj plodiny do záhonu vysadit.
Foto: Monika Kulhavá
V prvním roce se ve zvýšeném záhonu uvolňuje nejvíce živin, je proto ideální pro náročnou zeleninu. Vhodná je např. cuketa, jejíž velké listy navíc zakryjí půdu, čímž sníží odpar vody.
Foto: Monika Kulhavá
Zvýšené záhony je třeba často zavlažovat. Většina komunitních zahrad bývá proto vybavena velkou nádrží s vodou určenou k zálivce rostlin (na fotce vpravo).
Foto: Monika Kulhavá
O závlahu zvýšeného záhonu se kromě deště a majitele mohou postarat i ostatní členové komunitní zahrady. Pokud má majitel o zálivku zájem (třeba v době dovolené), označí svůj záhon např. barevným praporkem.
Foto: Monika Kulhavá
Zkušenější pěstitelé využívají k závlaze zvýšených záhonů i tzv. „olla džbány“. Jedná se o nádoby z pálené hlíny (neglazované) bez odtokového otvoru zakopané po hrdlo do půdy, do nichž se nalije voda. Ta následně pomalu proniká skrze stěny do okolní půdy. Nádobu je dobré zakrýt miskou (tentokrát glazovanou), aby se z ní voda zbytečně neodpařovala.
Foto: Monika Kulhavá
Ve zvýšených záhonech je možné pěstovat i bylinky. Při usazení dřevěných záhonů na sebe na koso, vznikne obměna klasické bylinkové spirály.
Foto: Monika Kulhavá
Rostliny určené k výsadbě do zvýšeného záhonu si předem dobře promyslete. Např. kanadská borůvka je vhodná jen v případě, že záhon obsahuje kyselý substrát, případně rašelinu.
Foto: Monika Kulhavá
