
Přírodním stanovištěm katránu přímořského jsou mořské břehy, zejména oblázkové pláže.
Foto: Shutterstock

Katrán přímořský roste v dosahu mořských vln, nevadí mu proto zasolené půdy.
Foto: Shutterstock

Zejména v západní Evropě se katrán přímořský sbíral jako lahůdková zelenina.
Foto: Shutterstock

Dnes je sběr katránu přímořského často zakázaný, proto se spíše pěstuje.
Foto: Shutterstock

Řapíky katránu jsou chuťově přirovnávány ke chřestu (podobně se i upravují).
Foto: Shutterstock

Rostlina katránu přímořského má mít až 4x vyšší obsah vitaminu C než srovnatelené množství pomerančů.
Foto: Shutterstock

Katrán přímořský obsahuje značné množství minerálních látek a vlákniny.
Foto: Shutterstock

Konzumace katránu přímořského příznivě ovlivňuje imunitní systém a má diuretické účinky. Kromě mladých výhonku se jedí i nerozkvetlé květy.
Foto: Shutterstock

Plod katránu obsahuje jedno kulaté semeno o průměru 1 cm.
Foto: Shutterstock

Příbuzný katrán tatarský u nás roste na kavylových stepích Jižní Moravy a je chráněný.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Naše babičky zahradničily jinak. Zahradníci v současnosti opouštějí beton i anglické trávníky. Původní směr dává větší smysl
- Městský záhon v Brně budí pozornost. V tropech kvete bez každodenního zalévání
- Vypadá jako kamenná růže a přežije i zapomnětlivé zalévání. K množení potřebujete jediný list
- Naši otcové trávník pracně provzdušňovali. Dnes ho pomáhají zachránit obyčejné bakterie
- Lidé je přehlížejí kvůli známějším druhům. Přitom zvládnou sucho lépe než většina stromů a na podzim předvedou barevnou show



