
Přírodním stanovištěm katránu přímořského jsou mořské břehy, zejména oblázkové pláže.
Foto: Shutterstock

Katrán přímořský roste v dosahu mořských vln, nevadí mu proto zasolené půdy.
Foto: Shutterstock

Zejména v západní Evropě se katrán přímořský sbíral jako lahůdková zelenina.
Foto: Shutterstock

Dnes je sběr katránu přímořského často zakázaný, proto se spíše pěstuje.
Foto: Shutterstock

Řapíky katránu jsou chuťově přirovnávány ke chřestu (podobně se i upravují).
Foto: Shutterstock

Rostlina katránu přímořského má mít až 4x vyšší obsah vitaminu C než srovnatelené množství pomerančů.
Foto: Shutterstock

Katrán přímořský obsahuje značné množství minerálních látek a vlákniny.
Foto: Shutterstock

Konzumace katránu přímořského příznivě ovlivňuje imunitní systém a má diuretické účinky. Kromě mladých výhonku se jedí i nerozkvetlé květy.
Foto: Shutterstock

Plod katránu obsahuje jedno kulaté semeno o průměru 1 cm.
Foto: Shutterstock

Příbuzný katrán tatarský u nás roste na kavylových stepích Jižní Moravy a je chráněný.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Kdo by čekal, že z plané hrušky, pár větviček a obyčejného květináčku vznikne tak krásná podzimní dekorace?
- I v Česku můžete vypěstovat velké a sladké fíky. Jedna podzimní chyba vás ale může připravit o první úrodu
- Většina lidí listí z ořešáku vyhodí. U slepic ho můžete využít proti čmelíkům, samo ale problém nevyřeší
- Český vavřín musíte na podzim schovat před mrazem. Jeho portugalský příbuzný zvládne zimu levou zadní
- Většina lidí je nechává ptákům. Po přemrznutí se z nich přitom stávají kuchyňské poklady