
Přírodním stanovištěm katránu přímořského jsou mořské břehy, zejména oblázkové pláže.
Foto: Shutterstock

Katrán přímořský roste v dosahu mořských vln, nevadí mu proto zasolené půdy.
Foto: Shutterstock

Zejména v západní Evropě se katrán přímořský sbíral jako lahůdková zelenina.
Foto: Shutterstock

Dnes je sběr katránu přímořského často zakázaný, proto se spíše pěstuje.
Foto: Shutterstock

Řapíky katránu jsou chuťově přirovnávány ke chřestu (podobně se i upravují).
Foto: Shutterstock

Rostlina katránu přímořského má mít až 4x vyšší obsah vitaminu C než srovnatelené množství pomerančů.
Foto: Shutterstock

Katrán přímořský obsahuje značné množství minerálních látek a vlákniny.
Foto: Shutterstock

Konzumace katránu přímořského příznivě ovlivňuje imunitní systém a má diuretické účinky. Kromě mladých výhonku se jedí i nerozkvetlé květy.
Foto: Shutterstock

Plod katránu obsahuje jedno kulaté semeno o průměru 1 cm.
Foto: Shutterstock

Příbuzný katrán tatarský u nás roste na kavylových stepích Jižní Moravy a je chráněný.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Každý si ho plete se zlaticí. Pravý zlatý déšť je ještě působivější, ale skrývá jedno riziko
- Stačí pár rostlinek a terasa najednou vypadá jako romantická zahrada v Alpách. V dlažbě vytvoří růžový koberec
- Pod stromy se většině rostlin nedaří. Tahle si tam vytvoří doslova zelené království, zakryje holá místa a plevel nemá šanci
- Nejvoňavější růže poznáte ještě dřív, než je uvidíte. Některé voní po medu, jiné připomínají drahé parfémy
- Stačí pár sazenic a zahrada se promění v modrofialový koberec plný květů. Rozanne okouzlila zahradníky po celé Evropě



