Máta klasnatá (Mentha spicata)  vytváří vzpřímeně rostoucí výhony vysoké 60–100 cm. Její svěže zelené, lesklé a aromatické listy jsou vhodné pro přípravu pokrmů a nápojů.

Foto: Shutterstock

Máta kadeřavá (Mentha spicata var. crispa)  se vyznačuje slabším růstem a kmínovou chutí. Rostlina dobře přezimuje a snadno se množí.

Foto: Shutterstock

Máta marocká (Mentha spicata var. moroccan)  je se svou specifickou vůní ideální do koktejlu mojito. Lehce se množí podzimním dělením trsů nebo řízkováním oddenků.

Foto: Shutterstock

Máta švýcarská (Mentha spicata var. swiss), další z variet máty klasnaté, má nižší obsah vonných látek. Její pěstování je ale bez problémů.

Foto: Shutterstock

Máta dlouholistá (Mentha longifolia)  je typická delšími listy pokrytými chloupky. Dorůstá do 50–100 cm a vyznačuje se silným aroma, ale horší chutí. Produkuje velké množství zelené hmoty, a potřebuje proto výživnou půdu.

Foto: Shutterstock

Máta peprná (Mentha x piperita)  je mezidruhovým křížencem máty klasnaté a máty vodní a má nejvyšší obsah vonných látek a výbornou chuť. Jelikož nevytváří semena, množí se jen vegetativně.

Foto: Shutterstock

Máta vonná (Mentha suaveolens)  bývá označovaná také jako jablečná nebo ananasová. Dorůstá do výšky 60–80 cm, má ojíněné listy porostlé chloupky, jablečné aroma, ale pěstuje se spíš méně.

Foto: Shutterstock

Máta okrouhlolistá (Mentha x rotundifolia) a …  

Foto: Shutterstock

… máta huňatá (Mentha x villosa)  jsou dva často zaměňované druhy. Dorůstají až do metrové výšky a vyznačují se většími ochlupenými listy.

Foto: Shutterstock

Máta vodní (Mentha aquatica)  je aromatický druh, kterému se daří na březích vodních ploch a prvků. Dorůstá max. do 60 cm.

Foto: Shutterstock

Máta rolní (Mentha arvensis)  je spíše plevelná bylina. Má ráda vlhká místa a její varieta piperascens je v Asii hlavním zdrojem mentolové silice a hodně se používá v lidovém léčitelství.

Foto: Shutterstock