Fotogalerie
Máta klasnatá (Mentha spicata) vytváří vzpřímeně rostoucí výhony vysoké 60–100 cm. Její svěže zelené, lesklé a aromatické listy jsou vhodné pro přípravu pokrmů a nápojů.
Foto: Shutterstock
Máta kadeřavá (Mentha spicata var. crispa) se vyznačuje slabším růstem a kmínovou chutí. Rostlina dobře přezimuje a snadno se množí.
Foto: Shutterstock
Máta marocká (Mentha spicata var. moroccan) je se svou specifickou vůní ideální do koktejlu mojito. Lehce se množí podzimním dělením trsů nebo řízkováním oddenků.
Foto: Shutterstock
Máta švýcarská (Mentha spicata var. swiss), další z variet máty klasnaté, má nižší obsah vonných látek. Její pěstování je ale bez problémů.
Foto: Shutterstock
Máta dlouholistá (Mentha longifolia) je typická delšími listy pokrytými chloupky. Dorůstá do 50–100 cm a vyznačuje se silným aroma, ale horší chutí. Produkuje velké množství zelené hmoty, a potřebuje proto výživnou půdu.
Foto: Shutterstock
Máta peprná (Mentha x piperita) je mezidruhovým křížencem máty klasnaté a máty vodní a má nejvyšší obsah vonných látek a výbornou chuť. Jelikož nevytváří semena, množí se jen vegetativně.
Foto: Shutterstock
Máta vonná (Mentha suaveolens) bývá označovaná také jako jablečná nebo ananasová. Dorůstá do výšky 60–80 cm, má ojíněné listy porostlé chloupky, jablečné aroma, ale pěstuje se spíš méně.
Foto: Shutterstock
Máta okrouhlolistá (Mentha x rotundifolia) a …
Foto: Shutterstock
… máta huňatá (Mentha x villosa) jsou dva často zaměňované druhy. Dorůstají až do metrové výšky a vyznačují se většími ochlupenými listy.
Foto: Shutterstock
Máta vodní (Mentha aquatica) je aromatický druh, kterému se daří na březích vodních ploch a prvků. Dorůstá max. do 60 cm.
Foto: Shutterstock
Máta rolní (Mentha arvensis) je spíše plevelná bylina. Má ráda vlhká místa a její varieta piperascens je v Asii hlavním zdrojem mentolové silice a hodně se používá v lidovém léčitelství.
Foto: Shutterstock
