Kompostovat můžete i plody napadené houbovými chorobami (třeba moniliózou). Jen je třeba je všechny pečlivě zasypat půdou nebo jiným materiálem.
Foto: Shutterstock
Zvláštní zacházení vyžaduje i čerstvě posečená tráva. Nejlepší je kompostovat ji v zavadlém stavu – čím bude sušší, tím lepší. I tak ji ale na kompost ukládejte v tenkým vrstvách, které prokládejte jiným materiálem.
Foto: Shutterstock
Zralý kompost před použitím prosejte. Nerozložené zbytky dejte znovu do kompostu, prosátý kompost na záhony.
Foto: Shutterstock
Půda až na prvním místě. Obohaťte záhony nejen o kompost, ale i kamennou moučku. Doporučenou dávkou je 5 až 10 g moučky na 10 l kompostu.
Foto: Shutterstock
Otázkou je, který kompostér je lepší: plastový nebo dřevěný? Oba mají své přednosti.
Foto: Shutterstock
Dřevěný kompostér ovšem vypadá v zahradě přirozeněji.
Foto: Shutterstock
Možností je i kompostér z proutí. Jeho předností je snadný přístup vzduchu do kompostu (stejně jako u dřevěného kompostéru).
Foto: Shutterstock
Před nadměrným osluněním často chrání kompost velké listy tykvovitých rostlin, pro než je kompost zdrojem živin.
Foto: Shutterstock
Užitek mohou mít z kompostu nejen rostliny, ale i slepice nebo třeba kosi – je totiž plný žížal.
Foto: Shutterstock
Pro udržení teploty v termokompostéru je možné ho dobře zazimovat. Běžně se to ale neprovádí.
Foto: Shutterstock