Fotogalerie
„Indiánský banán“ neboli muďoul trojlaločný (Asimina triloba) pochází ze Severní Ameriky. Tato až osm metrů vysoká dřevina není – navzdory lidovému názvu – s banánovníkem příbuzná. Je také podstatně otužilejší, neboť přečká až teploty kolem –20 °C. A protože kvete až od druhé poloviny května, není skoro ohrožena pozdními mrazy a od konce září poskytuje plody, které chutnají podobně jako banány.
Foto: Shutterstock
Tomel japonský neboli kaki (Diospyros kaki) je dřevina pocházející z východní Asie. Snese teploty až kolem –20 °C a dorůstá výšky až 8 m, kompaktní odrůdy jako ’Early Fuyu’ jen 2 až 3 m. Plody kaki dozrávají a měknou většinou až po opadu listů. Před prvním mrazem všechny plody očešte a nechte dozrát v domě.
Foto: Shutterstock
Pokud jde o stanoviště, je mišpule obecná (Mespilus germanica) nenáročná. Druh pocházející z jihovýchodní Evropy potřebuje trochu zimní ochrany jen jako mladá rostlina. Vzrostlé exempláře přestojí mráz bez problémů. Tvrdé plody změknou až po několika mrazivých nocích, čímž se doba sklizně prodlužuje.
Foto: Shutterstock
Lokvát japonský (Eriobotrya japonica) přečká teploty až kolem –8 °C, a tak může někdy zůstat na terase až do prosince. Pokud rtuť teploměru klesne níž, přeneste rostlinu dovnitř a přezimujte ji na světlém a chladném místě. Už v březnu můžete dřevinu, která pochází z Číny, vynést zase ven. Plody dozrávají od února. Vyšší výnosy dávají naroubované rostliny.
Foto: Shutterstock
Květy marakuji vám možná budou připadat povědomé. Marakuja neboli mučenka jedlá (Passiflora edulis) patří totiž do stejného rodu jako známá mučenka modrá (Passiflora caerulea), ale poskytuje chutné plody. Popínavou rostlinu pocházející z Jižní Ameriky před příchodem mrazivého počasí mírně seřízněte a zazimujte. Přezimování venku se zdaří zřídka dokonce i v mírných regionech a vyžaduje dobrou ochranu kořenového balu před promrznutím.
Foto: Shutterstock
Zástupci rodu Citrus, k nimž patří také citroník limonový (Citrus limon), pocházejí z Asie a potřebují propustnou půdu. Citrusové stromky se vyplatí přihnojit speciálním hnojivem s přídavkem dusíku. Zato zálivka je jednodušší, než se kdysi předpokládalo: citrusy totiž snesou nejen dešťovou vodu, ale také tvrdší vodu z vodovodního kohoutku.
Foto: Shutterstock
Plody hrušně písečné (Pyrua pyrifolia) známé jako nashi připomínají malá jablíčka. Dřevina pochází z Číny. Její plody chutnají podobně jako naše hrušky a zrají v srpnu a září. Protože tento druh je mrazuvzdorný až do zhruba –20 °C, může se vysazovat ve vinařském klimatu. Aby se vytvořilo hodně plodů, je namístě vysadit ještě druhou rostlinu, která zajistí opylení. Tuto funkci může převzít také „normální“ hrušeň obecná (Pyrus communis).
Foto: Shutterstock
