Čechravy (Astilbe) jsou nenáročné, 40 až 100 cm vysoké trvalky, kterým se daří v polostínu s propustnou humózní půdou. Rostou ovšem i na slunci, kde ale potřebují pravidelnou závlahu.
Bohyšky (Hosta) preferují polostín a živnou, vlhkou, ale dobře propustnou půdu. Vytvářejí velké trsy listů a koncem léta kvetou bílými nebo nafialovělými květy. Panašované odrůdy potřebují více slunce.
Škornice (Epimedium) jsou stálezelené a dlouhověké trvalky, které se vysazují jako podrost na polostinná místa. Vyhovují jim středně těžké půdy a dostatečná vlhkost. Na jaře se doporučuje je zastřihnout, aby vyrašily novými listy.
Čemeřice (Helleborus) dobře rostou v propustné, ale vlhčí humózní půdě. Nesnášejí sucho, proto se nejčastěji vysazují do polostínu nebo do míst s toulavým stínem.
Mařinka vonná (Galium odoratum) je 20 až 40 cm vysoká trvalka vhodná do polostinných partií zahrady s vlhčí, mírně kyselou půdou. Na vhodném stanovišti se dobře rozrůstá a tvoří pěkné porosty. Kvete v květnu až červnu vonnými květy.
Pitulník žlutý (Lamium galeobdolon) má rád slunná místa i polostín. Nejlépe se mu daří v běžné zahradní, mírně vlhké zemině. Dorůstá do výšky 40 cm a kvete od dubna do května žlutými květy. Je léčivý.
Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) roste často jako hajnička. Zdálo by se tedy, že uvítá stín, ale stejně dobře se mu daří i na slunci. Potřebuje jen propustnou hlinitopísčitou půdu a občas zalít. Po odkvětu se plicník seřezává těsně nad zemí.
Kontryhel měkký (Alchemilla mollis) je dlouhověkou trvalkou, která je okrasná zejména listem. Vyžaduje dostatečně vlhkou půdu, slunná až polostinná stanoviště, ale snáší i stín, a proto má široké využití.
Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum) je vhodný do světlého polostínu. Má minimální nároky, ale uvítá propustnou půdu. Toleruje i sucho, v horkém létě ovšem potřebuje zálivku. Kvete od června do července, řezem po odkvětu ho přimějete k druhému kvetení.
Sasanka japonská (Anemone japonica) kvete většinou od konce srpna do října. Vyhovuje jí neutrální nebo mírně kyselá humózní půda. Nesnáší přímé slunce, proto se jí daří v polostínu.
