„Sluncem spalovaný pozemek nabídl teplý svah, který jsme využili k tomu, abychom nepřístupné polohy osázeli levandulí. K zakrytí pohledů a nežádoucích průhledů jsme použili kmenné borovice a také malého cedru, který byl rodinným stromem a na zahradě už rostl,” říká zahradní architekt.
Foto: Atelier Partero
Spolu s původní třešní tak dřeviny vytvořily důležité stromové patro, které vytváří dnešní mikroklima. Malý cedr už v současnosti není vůbec malý a pomalu zastává roli dominanty v zahradě.
Foto: Atelier Partero
Velkou hodnotou místa je pohled na protější svah s krásným výhledem na věže poutního kostela s klášterem, který je dnes vnímán spíše v průhledech z jednotlivých stanovišť. Zahrada se totiž během let krásně uzavřela a z původně exponovaného svahu je dnes ze všech stran intimní zahrada s příjemným chládkem a soukromím.
Foto: Atelier Partero
„Není prostorově nějak velká, ale během etapovité realizace během několika let se v ní podařilo usadit i přes nepřízeň svahovité polohy vše, co je v rodinné zahradě důležité. Pobytová místa se tu mísí s těmi užitkovými a vše je zde ve vzájemné rovnováze a poměrech," popisuje zahradu Jakub Finger.
Foto: Atelier Partero
Dřevěná terasa z akátových palubek je hlavním pobytovým místem zahrady a pomocí travnaté rampy, která se zahradou vine jako zelená stužka, je propojena s dalším epicentrem zahradního života – „spa domečkem“ s další přilehlou teráskou a ochlazovacím bazénem.
Foto: Atelier Partero
Betonová monolitická hmota domu je citlivě vsazena do hmoty svahu a na její střeše vznikla krásná vyhlídka s dřevěnou lavicí.
Foto: Atelier Partero
Zelená střecha je osázena sukulentními rostlinkami a její tvarová a barevná rozmanitost krásně kontrastuje s ostatní, spíše jednodušeji pojatou vegetací.
Foto: Atelier Partero
Barevné sukulenty jsou jako malé filigránské ozdůbky, které je možno najít i na dalších místech v zahradě.
Foto: Atelier Partero
Samostatnou částí zahrady je její vstupní a vjezdová partie s výsadbami kolem domu. Solitérní červenolistý javor zde kontrastuje s modrolistými travinami, které navazují na paletu modré v dolní zahradě.
Foto: Atelier Partero
„Podélnou dlažbou jsme se snažili navázat na horizontální modřínové palubky použité na domě. Jednoduchý formát je doplněn organickými záhonky, které hostí stínomilnější druhy," říká zahradní architekt. „Co dodat závěrem? Vůněmi naplněná levandulová zahrada, stejně jako kvalitní kolínská, umí být nestárnoucí a nadčasová. Vůně nevyprchají ani po letech a jak to jen vůně umějí, evokují vzpomínky na místa, kde je nám dobře a naplňují nás příjemnými pocity. A i my máme vůni levandule spojenou s vranovskou zahradou," uzavírá Jakub Finger.
