Starší listy čemeřicím průběžně odstraňujte – předejdete tak rozvoji černé skvrnitosti, a zároveň pak lépe vyniknou jejich květy.
Kvůli kýchání se jeden čas prášek z kořenů čemeřice přidával i do šňupacího tabáku.
Foto: Shutterstock
Čemeřici (Helleborus) se také někdy říkalo kýchavka, protože prášek namletý z kořene čemeřice po přičichnutí dráždil sliznice a vyvolával kýchnutí. S kýchnutím pak měly z těla odcházet i zlé síly.
Keltové čemeřici (Helleborus) používali ale i k léčbě domácích zvířat. Rostlinu třeba zavěšovali do chlévů, v nichž měla od chovaného dobytka odhánět zlé duchy.
Jedovatost čemeřic (Helleborus) je známá už odedávna. Například Keltové ji využívali při výrobě šípového jedu určeného k lovu zvěře.
Ve starém Římě se tomuto jedu říkalo helleboro, od čehož byl pravděpodobně odvozen latinský název čemeřice –Helleborus.
Čemeřice (Helleborus) kvetou leckde už od poloviny zimy a dokážou kvést i několik měsíců.