„Ačkoli tvrdím, že zahradu vždycky musíme navrhovat ve vztahu k okolí, k architektuře domu, rodinná zahrada je ještě navíc orientovaná na člověka a jeho konkrétní potřeby. Zásada číslo jedna: Při navrhování rodinné zahrady by měli být proto přítomni všichni – i děti a prarodiče. A zásada číslo dvě: rodinná zahrada nesmí být křehká. Musí přežít letící šípy a fotbalové míče, nájezdy indiánů a honící se psy,“ vysvětluje zahradní architekt Ferdinand Leffler.
„Zahrada byla statická, smutná, nechutnala, nevoněla,“ vzpomíná jeho kolegyně zahradní architektka Martina Imramovská na první návštěvu.
Jednoduché řešení
Situaci vyřešili architekti tak, že zredukovali množství trávníkových ploch, rozšířili terasu, a protože majitelé si nepřáli ohniště, přidali otevřený oheň do venkovní kuchyně. Stinnou část před domem vyřešili šlapáky a hustou výsadbou.
Klidný kout s jednoduchým dřevěným hranolem se stal jednou z dominant nové zahrady. „Zkuste si mimo své hlavní sezení na terase vytipovat další místo v zahradě, ambientní koutek, který vám poskytne jinou atmosféru a zároveň i jiný pohled na zahradu a dům,“ radí Ferdinand Leffler.
Kudy do zahrady
Ačkoliv jde o typický rovinatý pozemek v městské zástavbě, v návrhu se nešetřilo množstvím cest. „Tady se znovu ukázalo, jak jsou důležité. Vedou nejen naše kroky, ale i pohledy, přinášejí pocit, zahradě dodají atmosféru, hloubku. Rádi je tvoříme z mlatu a nášlapů,“ dodává Leffler. V zahradě se také na několik způsobů objevují dřevěné trámy. Díky nim architekti vyřešili jednak terénní nerovnosti a rozšířili terasu, ale vytvořili také další posezení a především se zbavili „strašáku“ zahrady – sušáku na prádlo.
Vodní živel se skrývá v železné míse obklopené kontryhely a zrcadlí v sobě nebe.
Klidná studánka
Specialitou nové úpravy je vodní prvek, který tvoří obyčejná železná mísa. Nejjednodušší řešení, které se obejde bez jakékoli technologie, zachycuje dešťovou vodu a nepotřebuje žádnou péči ani přívod energie. Klidná vodní hladina krásně zrcadlí oblohu i okolní zeleň. Jednoduché řešení, které nestojí skoro nic, ale přináší do zahrady kýženou pohodu.
Tip od autora návrhu
O zahradě uvažujte jako o bytu. Prostor rozdělte na pomyslné zelené pokoje. Jeden bude obývací s kuchyní – naše venkovní kuchyně s grilováním. Druhý bude zašívárna – lavice kolem stromu – pro babičku nebo kohokoli, kdo si chce po obědě číst nerušeně knížku. Trávník je pro děti jako multifunkční koberec, na němž si můžou zahrát fotbal nebo s vámi karty. Aby se maminka nenaběhala, má hned u venkovní kuchyně bylinkové záhony a za nimi „technickou místnost“ – prostor pro kompost a nějaké náčiní.
