Cestičku po schodech lemují růžičky a levandule, průchod jím nabízí spoustu barev i vůně.
Na ochlazovací jezírko je paní Alena nejvíc pyšná, všichni k němu rádi sedají a kochají se pohledem od zahradního domku.
Růžový záhon s levandulí. Růže se střídají v odstínech červené, růžové i bílé.
Odpočívací postel s nebesy zdobí úporný plevel svlačec. Naštěstí zde má prostor a jeho bílé květy sem nádherně zapadnou. Na podzim ho však musí krotit a velkou část odstranit, jinak by zarostl úplně vše.
Netřesky a dalšími skalničkami pokrytá zídka. Celá jen bzučí.
Záhon je krásný v každém období, nyní vedou čechravy, šalvěje, levandule a hosty, postupně se přidají floxy a třapatky, máky, rododendron a jarní květiny jsou již odkvetlé.
Fialová levandule vedle růžové čechravy a bílého heřmánku vypadá famózně.
Pohled ke slanému jezírku na odpočívací postel s nebesy jemně vlajícími za větru.
Rybíz a angrešt přirozeně zapadá do výsadby, na první pohled bychom si ani nevšimli, že se nejedná o okrasnou rostlinu. Svah je pokrytý promyšlenými koberečky stejných rostlin tak, aby po celý rok vypadal zajímavě.
Netřeskům se zde taktéž neobyčejně daří, jejich květy jsou obletovány včelkami a dalšími opylovači. Na skalce rostou již odkvetlé fialky.
Zastíněný koutek za zdí domku, kde právě začínají nakvétat vysoké floxy, za nimiž se schovávají hortenzie, které pokvetou déle. Vedle kapradí vykukují „študáci“, karafiáty z babičkovských zahrad. V popředí se rozrůstají jahůdky, na kterých si ráda smlsne malá vnučka.
Jeden ze svahů, který napovídá o svém stáří pomaleji rostoucími či zakrslými keříky. Vrchní část je osázená převážně růžemi, šantou, levandulí, mochnou i skalničkami. U hranice pozemku jsou například borovice, bobkovišně, nahoře v rohu pak velký muchovník.
Plůtek oddělující bylinkovou zahrádku.
Pohled dolů ke slanému jezírku. Světelných lamp ve tvaru bílé koule je zde více, sjednocují zahradu. Na zimu se musí kvůli velkému množství sněhu uklízet.
Kamenné nášlapy ze staré svárovské tkalcovny. Cestu nahoru lemují kapradiny, nižší bobkovišně nebo například ptačí zob.
Pohled od spodní části hotelu, dříve louku „sekaly“ ovce, nyní se snaží louku obnovit a nechat rozkvést.
Heřmánku i lichořeřišnici se zde daří, bylinková zahrádka díky nim hraje barvami.
Nádherné bochánky levandule udržuje paní Alena pravidelným střihem. Všechna levandule na zahradě je postupně namnožená ze stávajících sazenic.
Blížící se západ slunce a pohled na záhon vzniklý díky rozsazování starších rostlin.
Jedna ze starých tújí vypovídá o svém stáří. Tento záhon vznikl rozsazováním trvalek a bylin, jako na zbytku zahrady tu rostou hezky smíchané pospolu okrasné i užitkové rostliny.
Okolí jezírka pro ryby je již řádně zarostlé, přítok vody vedle vrby, která k jezírkům neodmyslitelně patří, hlídá dřevěný plameňák. Chodí se sem napájet ptactvo, hmyz i kočky.
Aby mohl na tomto místě vzniknout bazén, bylo nutné celý svah rozkopat. Některé rostliny se však povedlo zachránit.
Soukromí vedle sauny u ochlazovací bazénku tvoří zástěna vyskládaná z polen.
Zadní část zahrady. Vysoké floxy zde doplňuje heřmánek.
Bylinková zahrádka dole byla dříve oplocená celá, což působilo poměrně stísněně. Stejně tak se posunul plot u louky. Celkový pohled nyní vypadá otevřeně a volně, při západu slunce naprosto dokonale.
Lehátka k odpočinku na sluníčku vedle barvami hrajícími, ač nekvetoucími, koberečky rostlin.
Přírodní prvky v zahradě jsou nenahraditelné, falešný kámen by nevytvořil tu správnou atmosféru.
Svah obzvláštňují v základu velké kameny a solitéry menších nebo zakrslých keřů či stromků. Některé z nich jsou původní, které vydržely bez újmy při rekonstrukcích.
Pohled od spodní části hotelu, dříve louku „sekaly“ ovce, nyní se snaží louku obnovit a nechat rozkvést.