Křen selský (Armoracia rusticana) obsahuje totiž mj. glykosid, který se při porušení pletiv (např. při strouhání křenu) štěpí na látky s fytoncidními účinky (fungují jako rostlinná antibiotika). Ty působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým virovým nebo houbovým nemocem.
Obsah vitaminu C v křenu
Navíc se křen vyznačuje i významným množstvím vitaminu C – obsahuje ho dvakrát více než citron. Při zpracování křenu v kuchyni dochází ale rychle k jeho ztrátám, připravujte jej proto vždy bezprostředně před jídlem.
Křen rovněž povzbuzuje chuť k jídlu, napomáhá trávení a usnadňuje odkašlávání. Používá se v čerstvém stavu nebo konzervovaný, a to vnitřně i zevně.
Křen selský a jeho zevní využití
Pozor ale, při požití větších dávek může křen vyvolat překrvení žaludeční stěny. V minulosti se toho využívalo při zevním použití, zejména v obkladech na revmatické klouby – bolestivé místo se během půl hodiny silně prokrvilo a bolesti ustoupily. Přikládaly se buď placky připravené z křenu, mouky a tuku (v poměru 1:5:1), nebo čerstvé listy křenu. U citlivých osob mohou ale při déle trvajícím přiložení vznikat puchýře.
Fytoncidní účinky křenu při zavařování
Schopnost křenu omezovat mikrobiální množení se využívá (nebo využívala) i při zavařování potravin. Plátky křenu se přidávaly např. k nakládaným okurkám a červené řepě nebo se křen mísil se strouhanými jablky, aby déle vydržela.
