Zahrada se nachází na Malé Straně a je součástí Fürstenberského paláce. Kromě toho, že je největší z Palácových zahrad, je také tou nejvýchodněji položenou. Navazuje na ni Malá Fürstenberská zahrada, se kterou sousedí Kolowratská zahrada, následuje Velká Pálffyovská zahrada, Malá Pálffyovská zahrada a šestici uzavírá Ledeburská zahrada. Svažitá část Velké Fürstenberské zahrady je shora ohraničena Starými zámeckými schody, dolní rovinná část přiléhá k Valdštejnské ulici a je součástí polského velvyslanectví.
Proměna Fürstenberské zahrady v historii
Velká Fürstenberská zahrada vznikla postupným scelováním pozemků. Koncem 16. století sloužila spodní rovinatá plocha jako okrasná zahrada a na přilehlém svahu se nacházely vinice svatojiřského kláštera. Proměnou si terasovitá část zahrady prošla v letech 1743 až 1760 při barokní přestavbě paláce pro hraběte Netolického. Upravena byla i po roce 1790, kdy byl také pravděpodobně postaven vyhlídkový pavilon. Ten se nachází na nejvyšším místě zahrady a tvoří její dominantu. Návrh zahrady se přisuzuje architektu Ignáci Palliardimu.
V roce 1822 koupil palác i se zahradou kníže Fürstenberk. Zahrada byla zpočátku využívána spíše k užitkovým účelům (výsadba ovocných stromů) a ke skladování dřeva, na svahu byly obnoveny vinice. Při těchto úpravách byla zřízena dochovaná litinová schodiště. Dolní zahrada byla přeměněna kolem roku 1860 podle plánu fürstenberského architekta Josefa Liebla.
Současná podoba Fürstenberské zahrady
Ve 20. století doznala rovinná část pozemku několika úprav, které byly ale víceméně jen udržovací. Horní terasová část zahrady bez péče časem zpustla a připomínala spíše rumiště. Obnovena byla až během rekonstrukce v letech 2006–2008.
V současnosti má Velká Fürstenberská zahrada rozlohu 1,5 ha a je v ní stále patrné barokní rozvržení. Osa je vedena středem dolní zahrady, kde protíná fontánu, vede vzhůru přes svah a navazuje na systém teras a schodišť. V horní části se nachází terasa s kašnou a zahradu uzavírá dvoupodlažní gloriet. Do zahrady se vrátila vinice, ale rostou zde i další druhy rostlin typické pro historické zahrady – zejména staré odrůdy růží, levandule apod. V centrální části zahrady stojí dvě prostorné oranžerie.
