Jiří Dvořák

Skleník prodlouží pěstební sezonu, je výborný pro přípravu sadby, pěstování a rychlení zeleniny nebo k přezimování rostlin. Než se ale rozhodnete pro konkrétní typ skleníku, ujasněte si, jak a kde ho chcete využívat.

Svěží zeleň stromů rašících během jara je pastvou pro oko – a nejen to. Listy, mladé výhony, a dokonce i kůra některých stromů dokážou mnohem víc. Obsahují totiž zdraví prospěšné látky, jejichž účinky můžete pocítit na vlastním těle.

Sněženky tvoří dceřiné cibulky. Hlavní podíl na jejich rozšíření v kvetoucí koberec však mají mravenci. Nechcete-li čekat, až roznesou plody po zahradě, a zajistí tak výsev, můžete se teď pustit do rozdělení jejich trsů.

Bergenie mají vlastně všechno, co si lze přát. Leccos vydrží a mnoho toho nechtějí, potěší vás kvetením už brzy na jaře a dekorativní listy si ponechávají i přes zimu. Některým odrůdám se dokonce listy na podzim vybarvují do červených tónů a podzimní barva zůstává až do následujícího jara. Přesto jsou mezi trvalkami tak trochu neviditelné... Změňte to!

Údajně vysokým obsahem železa ve špenátu se nechal oklamat nejen Pepek námořník. Chybně prezentované vědecké výsledky napomohly tomu, že byl špenát po desetiletí považován za bezedný zdroj železa. Přesto by neměl v kuchyňské zahradě chybět.

Zahradní nářadí uložené v kůlně je po celoroční práci dokonale vyčištěné, naolejované, nabroušené… Tak se to aspoň píše v zahradnických příručkách. Ve skutečnosti se tahle práce snadno odkládá, ale teď, na konci zimy, už je čas se do ní pustit.

Pokud máte ještě v zahradě místo, můžete si teď v únoru namnožit keře pomocí dřevitých řízků. Vhodnými kandidáty jsou třeba zlatice, tavolník, křehovětvec nebo svída bílá.

Túje si v minulosti získaly oblibu zejména díky rychlému růstu, snadné péči a nízké ceně. Dnes jejich popularita upadá a často bývají nahrazovány, a to jak z praktických, tak estetických důvodů. Jedním z nich je i jejich zasychání. Tomu však můžete předejít.

Jedna sněženka jaro nedělá – ale když ji, tu první v nové sezoně, člověk uvidí, chladným ho to nenechá… A co teprve když jich má pod nohama celý bílý koberec. Ten ostatně může být i růžový, modrý nebo žlutý: cibulovin, které ohlašují blížící se konec zimy, je na výběr víc než dost. V únoru už rozkvétají v trávnících, pod dosud bezlistými stromy nebo mezi suchými trvalkami na záhonech.

Pokud máte dobře izolovaný skleník, můžete se v únoru už pustit do setí první várky jednoletých bylinek. Na malé množství rostlin si vystačíte i s improvizovaným pokojovým skleníkem.

Je libo užít si chvíli vyhřívání na slunci? Proč ne. Nebo snad raději nerušenou chvilku pod korunami starých stromů? Ale jistě… V téhle zahradě, tvořené dvěma odlišnými částmi, si každý může vybrat, kde mu právě bude nejlíp.

Houby, které vyvolávají korové nekrózy ovocných stromů, se vyskytují především u jabloní a hrušní. Na jaře je snadno poznáte podle otevřených „rakovinných“ ran na větvích a kmenech.

Pokud váš živý plot nesplňuje to, co od něj očekáváte, vyměňte ho nebo radikálně zmlaďte. Čas na změnu obvodové výsadby nastává na podzim, sázet a řezat můžete ale i během teplé zimy. Musíte však vědět, jaký typ plotu a dřevin chcete.

Koření okouzlujícím způsobem voní a při správném dávkování vtiskují pokrmům osobité vyznění. Skořice, hřebíček a další exotické koření, z nichž většinu používaly už naše babičky, navíc příznivě působí na lidský organismus.

Kapusta kadeřavá neboli kadeřávek patří už roky ke stálicím chytrých kuchyní. Prospívá našemu zdraví a slaví úspěchy i díky snadné a rychlé přípravě. Hodí se k odlehčení jídelníčku i jako neotřelá příloha.

Máte-li rádi exoticky působící rostliny, neměli byste přehlédnout bromélie. Pocházejí sice z dalekých tropů, ale prostředí moderních bytů jim dokonale vyhovuje. Tak proč to nezkusit?

Nastává čas na zimní řez dřevin. Práce vám půjde lépe od ruky, pokud si do nich vezmete dobré nářadí. Které zahradní nůžky jsou ale ke střihu nebo k řezu větví ty nejlepší? Záleží na konkrétní práci.

Okrasný i užitkový záhon můžete od okolí nenásilně oddělit vypletením nízké bordury z vrbových prutů. Výsledek dobře vypadá, práce vás bude určitě bavit, a navíc většina zahradních povinností stejně čeká, až nastane předjaří. Takže s chutí do toho!

Zahradní architekt Ferdinand Leffler se rozpovídal o plánech pro svou zahradu na tento rok. A svěřil se, jak mu pěstování čili papriček a příprava nového kurzu Jedlá zahrada otevřelo nový svět pěstování vlastní zeleniny, ovoce a bylinek.

Semena bobu klíčí sice hodně pomalu – trvá to alespoň tři týdny –, ale zato už při teplotách od 5 °C. Chcete-li si jeho předpěstování vyzkoušet, blíží se ten správný čas.

Záhony mohou vnést do zahrady spoustu radosti rozmanitým množstvím barev a vůní a přilákat užitečný hmyz a motýly. Ještě před tím, než se vrhnete do práce, si pojďme projít tvorbu trvalkového nebo smíšeného záhonu.

Kamélie je považována za rostlinu vyhrazenou pro zkušené pěstitele, za hvězdu s mimořádnými nároky. Ty sice opravdu má, ale zdaleka nejsou nesplnitelné. A když jejím potřebám nelze dostát v zahradě, pořád ještě kamélie můžete pěstovat aspoň v nádobách.

Pokud si snad myslíte, že mají zahrádkáři v prosinci volno, nemají nic na práci a jen si užívají sladké nicnedělání, protože zahrada přece spí, dovolíme si vás vyvést z omylu. Třeba vás některý z tipů inspiruje k tomu, jak i vy můžete v tomto chladném období roku svým rostlinám prospět.

Chodníky, cesty a cestičky patří k základním prvkům zahradní architektury. Je třeba o nich přemýšlet a vyznačit je nejlépe už v základním projektu. Podle čeho vybrat správný materiál a tvar cesty?

Zima je vhodná k plánování zahrady. Než se však pustíte do plánování úprav a změn, podívejte se na zahradu očima zahradního architekta. Jaký prostor máte k dispozici? Co vám daný prostor nabízí a co naopak svou polohou nebo tvarem nedovolí? Zeptali jsme se odborníka na zahrady, Ferdinanda Lefflera.

Pokud si občas rádi zacvičíte, je dobré alespoň částečně tuto zálibu přesunout
do zahrady. Najdete v ní místo na hrazdu, bradla, utopené molo pro ranní strečink i větev pro zavěšení boxovacího pytle.

Pokud zvažujete, jaké ploty a kde realizovat, nejprve se zamyslete, odkud a kam se přes ně chcete dívat. Do „pánského pokoje“ nemusí být vidět odnikud, naopak o tom, co dělají malé děti u bazénu, chcete mít – často k nelibosti svých dětí – přehled odkudkoliv.

Soukromí si v zahradě můžete zajistit poměrně rychle a snadno. A navíc i hezky: aspoň pokud se rozhodnete pro proutěný plot, branku nebo vrátka či pomyslná „okna“ neboli průhledy. Jak je v zahradě použít?

Plot tvoří hranici zahrady, která rozděluje, ale také spojuje dva sousední pozemky. Jeho úlohou je zajistit vám soukromí, ale někdy je taky důležité zachovat průhled, který zahradu propojí s okolím. A totéž vlastně platí pro dělicí prvky uvnitř zahrady.

Podle zahradního architekta Ferdinanda Lefflera by při navrhování rodinné zahrady měli být přítomni všichni – i děti a prarodiče. Zároveň by taková zahrada neměla být křehká. Musí přežít letící šípy a fotbalové míče, nájezdy indiánů a honící se psi. Zapomeňte proto na citlivé pivoňky a za zdi svého soukromí vpusťte dobrodružství a fantazii.

Také milujete čemeřice? Podle odrůdy mohou kvést od listopadu do ledna a kvetou i na sněhu. Krásu květů ale mohou zhatit tmavé skvrny na listech, které se rychle zvětšují. Jejich výskytu můžete naštěstí zabránit, musíte ale zakročit rychle.

Na zahradě vypěstované bobule mochyně peruánské chutnají mnohem lépe než kupované, které se sklízejí ještě před dozráním. Měli byste je však z rostliny očesat ještě před prvními mrazíky. Co ale dělat s plody, které nestihly dozrát?

Ačkoli je venku studené a nevlídné počasí, je to ideální doba pro výsev některých druhů okrasných trvalek. Jejich semena totiž nevyklíčí, dokud neprojdou obdobím chladu.

Zatímco některému elektrickému zahradnímu nářadí zima nevadí, jiné může poškodit. Věnujte mu proto před zimním uskladněním trochu pozornosti, aby vám na jaře mohlo zase sloužit naplno.

Navštívená zahrada je krásná a praktická nejenom v létě, ale po celý rok. Podle jednoho z autorů zahradního návrhu, Ferdinanda Lefflera, se v ní podařilo dobře „rozházet“ velké kameny a v zahradě panuje přirozená až divoká atmosféra. Oba majitelé mají navíc k rostlinám pozitivní vztah, všemu se tu proto daří.

Slimáci a plzáci vyhledávají hlavně mladé listy, které ještě nejsou příliš tuhé. Oblíbenou pochoutkou jsou pro ně proto malé semenáče a právě rašící rostliny. Pokud o ně nechcete přijít, připravte se na obávané plže předem.

Od poloviny října až do začátku listopadu nastává nejvhodnější čas pro výsadbu ozimé cibule sazečky a zimní šalotky. Výhodou ozimého pěstování ze sazečky je časnější sklizeň.

Tykví velkoplodých – čili dýní – je bezpočet odrůd. A mají také bezpočet využití. Použijete-li tu pravou, ke správnému účelu, udělá vám radost, ale platí i opak: nevhodné využití plodů přináší kulinářské zklamání.

S končícím podzimem se mnozí ptáci stanou pravidelnými návštěvníky zahrad, protože v nich mohou najít potravu i úkryt. Co byste měli udělat, aby přiletěli právě k vám?

Led se k prodloužení životnosti potravin používá odjakživa. Dnes už si nikdo nedokáže představit fungující domácnost bez ledničky s mrazákem, oblíbených zásobáren naplněných po okraj ovocem a zeleninou z vlastní sklizně.

A je tady listopad: měsíc mezi podzimem a zimou, nejvyšší čas zakončit jednu sezonu a začít plánovat tu příští. Připravili jsme proto malou rekapitulaci toho základního, na co byste neměli v tento podzimní měsíc zapomenout.

Zahradní nůžky jsou při práci v zahradě pravděpodobně nejpoužívanějším nástrojem, a proto si před zimou zaslouží trochu víc pozornosti. Navíc: po sezoně znamená zároveň před další sezonou. Letošní péče tak zajistí, že budou nůžky na jaře perfektně připravené.

Chcete-li využít kakost jako půdopokryvnou rostlinu, budete potřebovat dostatečné množství sazenic. Pokud jich nemáte dost, můžete si ještě na konci podzimu některé druhy úspěšně namnožit.

Zahradní sezona se chýlí ke konci. Přesto není důvod pustit si na zahradu nudu nebo z ní utíkat domů... Barevné odstíny podzimu a pár tipů k zútulnění vás přesvědčí, že i třetí roční období má něco do sebe.

Pelargonie lze v létě úspěšně množit z řízků. Bylo by možné použít řízky jako materiál, který přečká zimu, zvlášť když se mateřské rostliny před zazimováním stejně zastřihávají?

Plevel sice zpravidla hledíme co nejdřív vytrhat, ale vyplatí se napřed si ho dobře prohlédnout. Plané rostliny, jako kopřiva nebo sedmikráska, totiž poukazují na vlastnosti stanoviště a půdy, kde rostou.

Příliš utužená půda je problém mnoha zahrad. Už při realizaci domu a úpravě jeho okolí těžké stavební stroje půdu zhutnily. A i když byla na její povrch navezena vrstva kypré ornice, podklad často zůstává tvrdý. Utužená půda však není potíž jen nových zahrad.

Ořešák královský, známější jako ořešák vlašský, je oblíbený pro chutné ořechy, které v současnosti získaly postavení superpotraviny. Koupené ořechy pocházejí často až z Kalifornie, a přitom v minulosti rostl ořešák před každým druhým venkovským stavením.

Dvorek venkovského statku se proměnil k nepoznání. Trávník kompletně nahradily plochy divoce rostoucích trvalek a suchomilných bylinek. Novou dominantou se stal přírodní biotop, který svou délkou uspokojí nejednoho plavce.

Při řezu trvalek záleží vždy na tom, jaké s nimi máte úmysly. Pokud je seříznete na konci zimy, pomůžete jim k rychlému rašení. Zkrácení rostlin bezprostředně po odkvětu zase u mnoha druhů trvalek podpoří druhé kvetení během podzimu. A co podzimní řez?

Než sáhnete po nůžkách nebo pilce, prostudujte si pravidla řezu okrasných stromů a keřů. Předejdete tak zbytečným chybám, které často vedou k předčasnému stárnutí dřevin.

Aby i příští úroda byla tak bohatá jako ta letošní, ne-li větší, potřebují borůvky, angrešty a rybízy po sezoně prořezat větve, prosvětlit koruny a zkrátit výhony. Kdy a jak to provést?

Skutečnost, že z malého kaštanu dokáže vyrůst statný strom, vysoký i přes deset metrů, je fascinující. Jenže síla přírody může být i zdrojem problémů. Znají to ti, jimž v zahradě už desetiletí roste zelený velikán. Ten se neobejde bez občasné péče odborníka, který strom dokáže citlivě prořezat anebo, v případě nutnosti, skácet.

Ostružiníky můžete řezat a zastřihovat už od října. Jelikož téměř všechny odrůdy plodí na výhonech z předchozího roku, není řez nijak náročný. Ještě víc usnadnit si ho můžete odděleným vyvázáním výhonů, které budou plodit v nové sezoně, a výhonů, které zaplodí až v té následující.

Nejlepším obdobím k výsadbě ovocných dřevin, jako jsou jabloně, hrušně, švestky a třešně, je podzim. Projděte si proto hlavní zásady sázení a následného řezu prostokořenných stromků.

Podzim je jedním z období, kdy je třeba prořezat, zkrátit nebo třeba jen zastřihnout některé rostliny. Okrasné i užitkové. Jenže které? Připravili jsme pro vás přehled těch nejdůležitějších řezů, které na vás na podzim čekají.

Jeřáby vypadají jako obyčejné stromy, ale při bližším pohledu jsou pro zahradu neobyčejně přínosné. Zdobí ji štíhlými kmeny či vícekmeny, bílými květy i barevnými plody, které přitahují řadu ptáků, a na podzim i zářivě zbarvenými listy.

Hvězdnice dokážou zahradu rozzářit jako málokterá jiná trvalka. Na vrcholu kvetení jejich listy zmizí pod hustým kobercem úborů, takže to vypadá, že léto ještě neskončilo...

Přidejte se k dětem a sbírejte kaštany. Zatímco potomci z nich budou vyrábět nejrůznější figurky, vy si z nich připravte léčivou mast nebo tinkturu na bolavé nohy.

Svíčkovec Lindheimerův, známý i jako gaura, je krátkověká trvalka, která dokáže kvést i několik měsíců. Abyste její životnost prodloužili, musíte ji hned po odkvětu zpětně seříznout.

Podzim ještě ani pořádně nezačal, ale to neznamená, že byste se už nemohli trochu těšit na jaro. A hlavně připravit: právě teď se totiž rozhoduje o tom, jak vaše záhony pokvetou od března do května. Doba výsadby cibulovin právě začíná.

Houbaření je radost a v lese je krásně, dokonce i když nerostou… Navíc je procházka pod zelenou klenbou balzám pro duši i pro tělo – a totéž se vlastně dá říct i o obsahu košíku. Čím nám houby mohou prospět?

Se změnami klimatu se v našich zeměpisných šířkách začínají pěstovat i ovocné druhy rostlin pocházející ze subtropů. Patří k nim také fíkovník, který může prospívat jak v zahradě, tak v nádobě na terase.

Salát patří spolu s rajčaty k nejčastěji pěstované zelenině u nás. Je nenáročný a můžete ho pěstovat doslova celoročně. Ačkoli je tedy léto za námi, stále si můžete vysít zimní odrůdy salátu.

Krása obyčejného řebříčku spočívá v prosté jednoduchosti. Oblibu si mezi zahrádkáři vydobyl i dlouhým kvetením a mnoha pastelově kvetoucími odrůdami. Které s vybrat?

Bytové domy jsou často obdařeny vnitřními dvorky a vnitrobloky. Využijte jejich prostor, s trochou práce se mohou stát malým zeleným rájem pro všechny obyvatele.

Květy rozchodníkovců už brzy rozsvítí pozdně letní a podzimní zahradu a na záhonech vydrží až do příchodu zimy. Jejich bohaté trsy se ale často rozklesávají a těžké výhony vzrostlých rostlin lámou ty okolní. Jak tomu předejít?

Trápí vás během letních vedrech pocit těžkých nohou, anebo dokonce otoky? Pokud ano, dává tělo jasné znamení, že žilní systém vašich dolních končetin potřebuje podporu. Kýženou úlevu přinesou léčivé rostliny a studená voda.

Holou zem uvidíte v přírodě zřídkakdy, a když, tak jen nakrátko: obvykle je totiž půda pokrytá alespoň nějakou vegetací. Vyplatí se vzít si z toho na zahradě příklad – jakmile sklidíte úrodu ze zeleninových záhonů, pro které už nemáte vyhrazené další plodiny, vysejte na ně tzv. zelené hnojení. Příští rok to poznáte na kvalitě půdy i na bohatší úrodě.

Stará zahradnická moudrost velí vysadit jahodníky co nejdříve, pokud možno během srpna, a ještě lépe do poloviny měsíce. Dává to smysl, protože včas vysazené rostliny poskytnou nezanedbatelnou úrodu už v příštím roce.

Postavte si suchou zídku, s trochou síly a pořádnou dávkou trpělivosti to určitě zvládnete. Až budete mít sestavené kameny, můžete se pustit do další, příjemnější části díla: osazování spár.

Tekutý živel vnese do každé zahrady proměnu, zvláštní atmosféru – zkrátka život. Vodní prvek přitom nemusí být vůbec velký, ale musí to být ten správný... Jak ho poznat?

Těžko uvěřit, že krásnoočko v tolika zahradách pořád ještě chybí. Tuto záhonovou trvalku lze snadno množit ze semen a kvete často už v prvním roce po výsevu. Navíc se rychle šíří podzemními výběžky.

Plamenky doprovází nádech nostalgie, protože kdysi bývaly klasickou součástí venkovských zahrádek. Jejich obliba však nikterak neochabla a plamenky jsou stále žádaným zbožím. Proč se těší stále stejné oblibě jako za časů našich babiček?

Chybí vám v zahradě denivka a nevíte, kterou z mnoha odrůd vybrat? Třeba najdete inspiraci při prohlídce sbírky denivek v botanické zahradě v pražské Troji. A když ne, aspoň se potěšíte pohledem na něžné, krásné květy.

Z neroubovaných růží můžete snadno získat sazenice pomocí řízkování. Červen nebo začátek letních prázdnin je nejvhodnějším obdobím k odběru polovyzrálých řízků, na podzim můžete z růží odebrat už řízky dřevité.

Mnozí lidé považují růže za citlivé rostliny. Za vlhkého počasí na nich hrozí výskyt škodlivých hub, za suchého počasí je zase kolonizují rychle se množící mšice. Je možné růže nějak efektivně chránit?

Z omamně vonících růžových květů se dá připravit víc, než by leckoho napadlo... Vyberte si z našich receptů a pusťte se do díla. Používejte ale pouze chemicky neošetřované růže.

Prohlédněte si zahradu, která vznikla na velkém pozemku v Orlických horách. Tak jako se architektonické tradici dané lokality přizpůsobil dům, tak se navštívená zahrada snaží respektovat své okolí.

Nemusíte mít velkou zahradu, a dokonce ani nemusí být vaše: přesto si můžete užít všechny radosti spojené se setím, sázením a sklízením... Kde? V zahrádkářské osadě.

Existují zahrady, které nás čímsi tajemným uchvátí. Skoro jako by v nich člověk vstoupil do pohádky... Jak takovou kouzelnou atmosféru vytvořit? Chce to cit pro detail a hlavně čas.

Tavola kalinolistá byla až dosud spíše přehlížený keř. Nové odrůdy ji ale posunuly na výsluní popularity. Největší pozornost k sobě poutá barevně výraznými listy, ale ani květy nejsou k zahození...

I zastíněná místa, na která nemají přímé sluneční paprsky přístup, můžete osázet. Nenechte však podobné kouty ve stínu utonout v nudě, i tady mohou vzniknout záhony, které vám budou dělat radost.

Na záhonech i v nádobách během léta rozkvétají kavyly a další „vlasaté“ trávy, které by určitě uměly dodat vaší zahradě zajímavý rozcuch. Které z nich si ale vysadit?

Zahrada se má přizpůsobit krajině, v níž leží – zvlášť když je obklopena stráněmi hor. Někdy se to ale povede až na druhý pokus, tak jako v tomto případě. Posuďte sami.

Obytný prostor rozšířený o velkou „místnost“ se stropem z modrého nebe – a možná nejhezčí z celého domu: to je výsledek úpravy zahrady, kterou zrealizoval Atelier Flera.

Pokud se vám líbí hvozdík péřitý, můžete si ho snadno namnožit z vrcholových řízků, které obvykle bez potíží vytvářejí nové kořeny. Ideálním obdobím pro jeho řízkování je polovina června.

Těžko se dá v červnu projít kolem třešně a neochutnat... Jsou už ale opravdu zralé? To záleží hlavně na odrůdě a také na třešňovém týdnu, který orientačně určuje čas sklizně.

Osvětlení zahrady prodlouží dobu, kterou na ní budete chtít trávit, a dodá také atmosféru zákoutím, kolem kterých byste za dne prošli bez povšimnutí. Jak si ale vybrat správný druh světla? Zeptali jsme se zahradního architekta.

Úplně bezúdržbová zahrada neexistuje, můžete se k ní ale hodně přiblížit. Při výběru velikosti pozemku, rostlin i náročnosti materiálu buďte proto realističtí: hodina týdně je minimum času, které zahradě o velikosti 500 metrů čtverečních musíte věnovat.

Severoamerické trvalky, které na záhonech kvetou až do pozdního léta, můžete vysazovat právě teď v květnu. Jednou z nich je zavinutka a existuje mnoho důvodů, proč ji mít na zahradě...

Jednoduché pravidlo říká, že jedna rostlina na louce poskytuje výživu a životní prostor asi deseti druhům živočichů. A co teprve celá louka... To už stojí za pokus, ne? Navíc ji můžete založit i na malé zahradě, nepotřebuje příliš péče a krásně vypadá. Když víte co a jak.

Existuje nespočet zahradních letniček, trvalek i dřevin, které zpříjemňují život užitečnému hmyzu. Ale jak je to s balkonovými rostlinami? I mezi nimi se najdou takové, které vyhledávají včely, čmeláci, motýli a pestřenky. Možná vás překvapí, kolik hmyzích návštěvníků přiletí k vašemu květinovému truhlíku na terase.

Dům ve stylu expresivního funkcionalismu, letitá zahrada a vytříbený vkus majitelů se smyslem pro perfektní detail si žádaly citlivý přístup architektů už od prvních skic.

Vaření je pravděpodobně ta nejsnazší cesta, jak se nechat vylákat do zahrady. Vždyť vařit v nitru vlastní zahrady může být při pěkném počasí mnohem zábavnější než zůstat uvnitř domu. Navíc se v zahradní kuchyni snadno obklopíte rodinou nebo přáteli.

Pozemek v rekreační oblasti u vodní nádrže Kamýk byl upraven pro mladý, sportovně založený manželský pár. Vzniklou zahradu charakterizuje především vodní živel, propojení s krajinou a úcta k přírodě.

Jedlé plody v zahradě, to nejsou jen jablka a jahody. Kromě dobře známých kanadských borůvek a v poslední době populárního muchovníku jsme pro vás vybrali několik tipů na méně známé a netradiční stromy a keře s jedlými plody, které jsou zároveň estetické a lze je pěstovat méně intenzivně. Tedy zasadit a nechat růst.

Středoevropské klima se v poslední době přibližuje tomu, které známe z dovolených ve Středomoří. Přizpůsobit by se mu měl i výběr rostlin, které si zasadíte do okrasných záhonů: vyplatí se vybírat druhy, které se vyrovnají s horkem a suchem – například právě ty středomořské.

Návaly horka, pocení a poruchy spánku, to jsou nejtypičtější problémy, se kterými se během menopauzy potýká nejedna žena. Úlevu dokážou přinést osvědčené léčivé byliny.

Milovníci vysokých kvetoucích trvalek se bez stračky na svých záhonech prostě neobejdou. Může za to slavný postupimský zahradník Karl Foerster, který počátkem 20. století začal stračky šlechtit a povedlo se mu vytvořit řadu nádherných odrůd, které jsou ještě dnes součástí žádaného sortimentu četných zahradnictví.

Říše trvalek skrývá mnoho zapomenutých, nedoceněných nebo téměř neznámých, ovšem časem prověřených vytrvalých rostlin. Určitě si mezi nimi vyberete některou na svou zahradu.

Jaro je tu a s ním i čas nově osázet květináče a truhlíky na balkoně. Zkuste pro letošek oželet tradiční pelargonie a vyzkoušejte nové kombinace. Zvláště oblíbené jsou bylinky, jejichž zeleň doplní květy jarních okrasných rostlin.

Staré stromy a sady představují cenný životní prostor pro tisíce druhů rostlin a živočichů. Postupem doby jsou nahrazovány výnosnějšími monokulturami na nižších kmenech, ale zaslouží si ochranu.

Nejlepší salát je prý vypěstovaný doma. Existuje ale tolik odrůd listových salátů, že je těžké si vybrat... Naštěstí jejich pěstování není těžké a netrvá dlouho, a proto jich můžete vyzkoušet víc.

Přihrnování půdy k určitým druhům zeleniny má své opodstatnění. Některé jen ukotvuje pevně v půdě, u jiných podporuje růst dalších kořenů, a další dokonce chrání před škůdci. Teď ještě vědět, kterých zelenin se to týká.

Stává se, že ani po letech pivoňky nekvetou. Jednou z příčin může být příliš hluboká výsadba. Na vině však může být také nedostatek živin, což snadno vyřešíte přihnojením.

Zelený chřest je dokonalá surovina pro rychlé vaření. U zelených odrůd je ale pro chuť a kvalitu rozhodující, zda je tato zelenina čerstvá a správně sklizená. Otázkou je, jak to poznáte.

Květnaté louky na sebe poutají pozornost nejen květy, ale i kvůli tomu, že se jim v horkých a suchých letech daří bez závlahy mnohem lépe než klasickým trávníkům. Chcete-li je vyzkoušet, máte nejvyšší čas: jaro je totiž k založení takové louky ideální.

Některým rostlinám to spolu skvěle ladí, aniž by se musely moc snažit – třeba růži a plaménku. Tato dvojice splňuje hned dva požadavky: rostliny spolu dokážou skrýt místo posezení před pohledy zvenčí a zároveň poskytují hezkou vyhlídku a často i požitek pro nos.

Obilné pole s krvavě červenými skvrnami máku – to je pohled, který už uchvátil mnoho malířů i fotografů. Stejný půvab má ale i mák východní, často pěstovaný v trvalkových záhonech.

Fiala neboli levkoj se k nám dostala ze Středomoří už kdysi a dodnes se tu těší velké oblibě. V našich podmínkách se pěstuje převážně jako letnička nebo dvouletka. Pro svou výjimečnou vůni byla ceněna už ve starověkých zahradách.

Založení trvalkového záhonu není nic těžkého. I tady ale platí, že dobrá příprava ušetří půlku práce. Promyslete a naplánujte proto vše do posledního detailu, ať se můžete pustit do výsadby.

Záhon trvalek, jež doprovázejí cibuloviny, letničky a okrasné keře, může být tím nejkrásnějším místem vaší zahrady. Hlavní je dobře vybrat všechny „účastníky“. A s tím vám pomůžeme.

Každý ovocný druh, strom i keř, má specifické nároky na výživu. Obecně ale platí, že pro pěstování ovocných dřevin je základem dlouhodobá zásoba živin v půdě, kterou byste měli průběžně doplňovat.

Snad žádná jiná pnoucí rostlina není tak působivá jako vistárie. Pár let jí trvá, než vyšplhá do výšky, kterou jí určíte, později se její výhony změní v silné větve. Z nich se pak každý rok na jaře spouštějí i půlmetrové hrozny vonných, většinou modrých květů, existují ale také odrůdy v bílé, fialové nebo růžové barvě.

Křehké zelené výhonky chřestu není složité vypěstovat. Trocha námahy vynaložené při zakládání záhonu se vyplatí, protože pokud se vám výsadba povede, budete chřest sklízet ještě spoustu let.

Dřív byla pomněnka považována za čarovnou bylinku, která pomáhá udržet věrnost. Kdo chtěl její schopnost využít, musel nosit květy nebo kořeny zavěšené kolem krku nebo uložené na srdci. Ještě dnes je ve floristice symbolem lásky a věrnosti.

Půdu bereme jako samozřejmost a většina lidí její význam podceňuje. Kdysi se o půdě učilo, že je to výrobní prostředek... Pokud se však z půdy jen čerpá, brzy se to projeví. A nejde přitom jen o produkci potravin.

Klima se mění a nezbývá než se tomu přizpůsobit i v zahradě. Zejména u dřevin je soulad s klimatickými podmínkami důležitý, protože na zahradě porostou mnoho let.

Na to, jak moc horko vám v létě doma bude, nemá vliv jen počasí, ale také uspořádání zahrady a předzahrádky, nebo zeleň na fasádě či na střeše. Platí přitom: čím více rostlin, tím lépe.

Ačkoli práce na zahradě patří mezi nejzdravější pohybové aktivity, pěstitelé si při ní často přivodí bolest zad. Vyplatí se proto myslet na to, abyste zbytečně záda a klouby nezatěžovali. Co pro ně můžete ještě udělat?

Na větším rovinatém pozemku vznikla zahrada pro mladou akční rodinu. Dominují tu vzrostlé borovice, které utvořily charakter místa, a daly tak vzniknout zahradě s lehce lesním charakterem.

Úzký živý plot z keřů bobulovin dokáže nahradit část oplocení malé zahrady, ale i odclonit soukromé zákoutí. Na keřích vysázených v jedné linii navíc dozrávají větší bobule v delších hroznech, které se snadno trhají.

Už několik let se v zahradní tvorbě odehrává cosi neobvyklého. Angličané, kteří v zahradnickém umění často udávají tón, pokukují k našim německým sousedům. Oceňují jejich způsob sesazování nenáročných, pro dané stanoviště optimálních a současně oku lahodících trvalek. Tento styl, odvozený od tradičního pojetí trvalkáře Karla Foerstera, dostal název New German Style.

Za slunečných květnových dnů se objeví první květy zvonků a jejich následovníci vydrží kvést až do konce prázdnin. Rozmanitost jejich druhů a odrůd je přitom tak veliká, že vhodný zvonek najdete pro každé místo v zahradě.

Květinové vůně jsou součástí zahrady – ať už té opravdové, nebo přenosné v nádobách. Bez aromatických rostlin by byl půvab každého záhonu nebo posezení sotva poloviční. Pamatujte na to i při plánování výsadby na balkon nebo terasu.

V posledních letech získává stále větší popularitu všechno, co pochází z venkova. Mnoho lidí nakupuje ovoce a zeleninu na trzích, nebývalé oblibě se těší třeba i dřevěný nábytek a doplňky ve venkovském stylu – a tento trend se nezastavil ani před zahradou.

Zahradní kouty skoupé na světlo jsou často považovány za ztracený prostor, s nímž si nikdo neví pořádně rady. Podobná stinná zákoutí jsou přitom ideálním prostorem pro půvabné listy bohyšek.

O šantě je známo, že je oblíbeným zdrojem nektaru pro motýly, čmeláky i včely. Také mnoho koček je k ní magicky přitahováno, což už nemusí být každému příjemné. I tak byste ale neměli šantu zavrhnout.

I když včely zajistí opylení mnoha rostlin, na všechno nestačí. Řada druhů by se neobešla bez služeb čmeláků. Je proto pravděpodobné, že první návštěvník, kterého na jaře uvidíte v kočičkách jívy nebo na úboru podbělu, bude samička čmeláka zemního nebo hájového.

Nebýt včel, nestála by – přes veškerou snahu – úroda ovoce za řeč. I proto čím dál víc lidí uvažuje o tom, že si na zahradu nastěhují úl. Pro zahrádkáře tak může být včelaření „doplňkovým koníčkem“.

Hlízy raných brambor se do záhonů vysazují v dubnu. Už teď byste ale měli myslet na správnou přípravu půdy a naklíčení sadbových brambor. Poradíme vám, jak na to.

Snad každému, kdo má dům, zahradu nebo auto, by občas přišel vhod vysokotlaký čistič, pro nějž se vžil zkrácený název wapka. Pořídit si ho, nebo ne? Toť otázka. Pro odpověď ano mluví škála činností, které může stroj zastat.

Správná péče během jara povzbudí růst kořenů trav a trávník, který čekají náročné letní měsíce, celkově posílí. Jak půdu vhodně vylepšit a na co si dát pozor? A musí se skutečně vápnit a vertikutovat?

Kdo někdy šel jarním listnatým lesem, kde se země modrala kobercem podléšek, nejspíš zatoužil mít kus té krásy pro sebe. Zkušenosti mnoha pěstitelů však napovídají, že pěstovat jaterníky na zahradě není jednoduché.

Každý začátek bývá těžký, a když se chystáte založit zahradu, není tomu jinak. Snad vám našich deset doporučení pomůže k vaší vysněné zahradě krok za krokem dospět.

Většina lidí zná bramboříky jako pokojové rostliny. Přitom existují i nenáročné a mrazuvzdorné druhy, jimž je dobře venku. Některé z nich rozkvétají už na konci února.

Pokud jde o obsah vitaminů a jiných zdraví prospěšných látek, dají planě rostoucí byliny většinou na frak těm zahradním a jejich stonky a listy navíc nabízejí mnoho rozmanitých vůní. Právě na jaře se vyplatí vydat se za jejich sběrem, protože pampeliška, šťovík kyselý a krvavec menší mají proti zahradním bylinkám značný časový náskok.

Když rozkvete první fialka (botanik by řekl violka vonná), je zima definitivně za námi. Ne, tohle neříká žádná pranostika – ale pravda je to bezpochyby. A najde se jen málokdo, koho by modrofialově kvetoucí (a krásně vonící) polštářek fialek nalezený pod keřem nepotěšil.

Samotářská včela drvodělka patří k vítězům klimatických změn. Díky mírným teplotám se už zabydlela na jižní Moravě a postupně proniká i do Čech. Přehlédnout ji nemůžete, protože měří téměř tři centimetry a má modře třpytivá křídla.

Záhon s trvalkami nemusí být na každé zahradě. Ale pokud už tam je, měl by být krásný zdálky i při objevování detailů a měl by ladit se zahradou i s jejím okolím. Snadné to není, ale jde to.

Svah v zahradě není často vítaný. Je to škoda, protože pozemek ve svahu má své výhody – a tou nejviditelnější je výhled do krajiny. Svažitá zahrada navíc umožňuje realizace, které nejsou na rovině možné. Zahradu také nelze obhlédnout jediným pohledem, nikdy proto nepůsobí fádně.

Původně to byla roky udržovaná stará zahrada v chatové oblasti. Na pozemku bylo několik odrostlých smrků a ovocných stromů. Jak se měnila životní cesta rodiny, místo chatky se postavila moderní dřevostavba a ze skromné zahrádky vznikl plnohodnotný „venkovní byt“.

Není těžké se zamilovat do sasanek. Ostatně, nebyli byste první... Podle staré řecké legendy se to přihodilo už Zephyrovi, bohu větru, který se zahleděl do nymfy jménem Anemona. Když se to dozvěděla jeho žena, proměnila ze žárlivosti Anemonu v květinu, která nás na jaře dodnes těší svými něžnými květy.

Někomu se líbí barevnost a nenáročnost denivek, jinému zase neuvěřitelná rozmanitost odrůd.
Důvod, proč mít na zahradě aspoň jednu denivku, si nakonec najde skoro každý.

V živé přírodě nic nefunguje bez „krmení“ a říše rostlin není výjimkou. I v ní ale platí, že živin nesmí být ani málo, ani moc a také musí přijít v pravou chvíli. Bez dobrého zásobení živinami se totiž správného růstu a bohatého kvetení či násady plodů nedočkáte.

V hrdličkách se už teď probouzí jarní nálada. Volání samečků nejčastěji zaslechnete tam, kde jsou doma – v zahradách a na dvorech. Vymezují si své revíry proti rivalům a zkoušejí lákat samičky. Básník by možná řekl, že zvou ku lásce...

Nenápadný, a přitom nepřehlédnutelný. Tradiční, a přitom leckomu neznámý. To všechno je chejr vonný: krátkověká trvalka, která se u nás těšila oblibě už ve středověku.

Kvetoucí výsadby by měly být zajímavé nejen květy a jejich barvami, ale i svou neustálou proměnlivostí. Sen o nepřetržitě kvetoucím záhonu se na malé ploše sice nedá bezezbytku naplnit, ale s pomocí kakostů se mu můžete hodně přiblížit.

Stěží se najde jiná rostlina, která na jaře přitahuje tolik pozornosti jako šácholan neboli magnólie. Její velké a často i vonné květy totiž rozkvétají na obnažených větvích ještě před rozvinutím listů.

Při navrhování zahrady se vyplatí využít opakující se rostliny, barvy, tvary i materiály. I když se to nezdá, tenhle trik vtiskne zahradě tolik potřebnou a přitažlivou strukturu.

Zahrada v satelitní zástavbě kousek za Prahou je jedna z nejmenších (ne-li vůbec nejmenší), jakou architekti ateliéru Flera navrhovali: má pouhých 235 metrů čtverečních. Domovní zeď navíc lemuje pás okapového chodníku, který musí zůstat zachován. Jak sem dostat všechno, co má mít příjemný relaxační prostor navazující na rodinný dům?

Kdo chce, aby mu zahrada kvetla od jara až do podzimu, měl by vysadit okrasné keře – pokud možno co nejrůznější. Jenže do zahrady u řadového domku, na dvorek nebo jiný miniaturní kousek země jsou okrasné třešně, zmarlika Jidášova nebo dřín květnatý většinou příliš vysoké a mohutné.

„Zimní zázrak, který bez nachlazení kvete i v hlubokých mrazech,“ řekl o hlaváčku amurském známý zahradník, Karl Foerster. A opravdu, tahle drobná trvalka odolává teplotám až do minus 40 stupňů Celsia.

Pokojové rostliny se na jaře s přibývajícím světlem probouzejí do života. Pěstujete-li doma juku, která vypadá po letech už hodně přerostle, můžete ji právě teď zkrátit a zároveň si ji snadno namnožit.

S příchodem jara nastávají alergikům těžké časy. Je dobré vědět, že kýchání, svrbění očí a dalším nepříjemným příznakům můžete do značné míry předcházet užíváním přírodních prostředků.

Ať se člověk snaží sebevíc, plevele ve spárách mezi dlaždicemi se jen tak nezbaví. Pokaždé se znovu objeví a během krátké doby rozroste. Zkuste to proto letos jinak: vysejte do mezer a spár takové rostliny, které se nenechají jen tak vyhnat.

Oblíbený a v zahradách často vysazovaný buxus neboli zimostráz je v poslední době zdrojem problémů. V některých oblastech ho ničí zavíječ zimostrázový, jinde zase způsobuje houbová choroba opad listů, který vede k holým keřům. V případě, že zimostráz už nejde zachránit, můžete ho nahradit něčím spolehlivějším.

Broskvoně plodí na jednoletých výhonech. Cílem řezu tedy je vytvořit otevřenou korunu s bohatým plodonosným obrostem. K tomu je dobré umět rozlišit různé typy výhonů.

Příjemná zpráva na začátek: od výsevu do sklizně kedluben uplyne jen několik týdnů. Rychlení se vyplatí především u raných odrůd, ty pozdnější se sejí přímo do záhonu.

Ředkvičky jsou nenáročné a od výsevu do sklizně jejich bulviček uplyne jen několik týdnů. Jakmile tedy záhony oschnou, můžete se pustit do zpracování půdy a připravit ji na nadcházející výsev.

Půvabné květy kdoulovce těžko přehlédnete: objevují se časně zjara, kdy je zahrada ještě holá. Přes léto na něj možná zapomenete, ale na podzim vás přilákají vonné plody.

Slimáci a plzáci vyhledávají hlavně mladé listy, které ještě nejsou příliš tuhé. Oblíbenou pochoutkou jsou pro ně proto malé semenáče a právě rašící rostliny. Pokud o ně nechcete přijít, připravte se na obávané plže předem.

Všechno, co ze zahrady odeberete, byste do ní měli také vrátit. Ať už tedy sklízíte úrodu, prořezáváte dřeviny, sečete trávu nebo řežete květy do vázy, vždy byste měli rostlinám jejich ztrátu kompenzovat dodáním živin.

Pro každoroční bohaté kvetení odrůd plaménku vlašského je nutný pravidelný zpětný řez. Někteří odborníci jej vzhledem ke stále mírnějším zimám doporučují už koncem podzimu, můžete jej však provést i na přelomu února a března.

Kupujete-li osivo letos, je klíčivost zaručena do konce roku, který je uveden na sáčku. Schováváte-li si však semena z loňského či předchozího roku nebo máte vlastní semena, ověřte si, zda má smysl je vysévat – podrobte je testu klíčivosti.

Čas prvních výsevů zeleniny i letniček se blíží. Zatím však zbývá chvíle na to, uspořádat si zásoby osiv, vytřídit ta, která se ještě hodí k použití, a dokoupit semena odrůd, které chcete v nové sezoně vysévat.

Předpěstovat si vlastní sadbu zeleniny se vyplatí. Ušetříte, a navíc si z mnoha odrůd vyberete ty, které vám nejvíc vyhovují. Platí to i pro papriky, které se vysévají už na konci února.

Poučení z posledních několika let zní: rostliny náročné na vodu to mají ve většině zahrad těžké. Naštěstí existují trvalky, pro něž teplo a sucho nepředstavují problém. A právě teď je čas s nimi zaexperimentovat a vyzkoušet, jaký výběr a barevná kombinace se osvědčí.

Čas na výsadbu teplomilného bulvového, řapíkatého i listového celeru nastává v dubnu. S výsevem ale začněte už v únoru, protože i za optimálních podmínek trvá nejméně osm týdnů, než ze semen vyrostou sazenice připravené k sázení.

Begonie jsou oblíbené pokojové rostliny, jejichž listy obvykle zdobí nápadná kresba. Bohužel nebývají dlouhověké, a proto se vyplatí si je namnožit. Zjara je k tomu vhodné období. Jak na to?

Málokterá jiná rostlina je tak mnohotvárná. Málokterá má tolik barev a podob – od časně kvetoucího drobného kosatce síťkovaného až k velkokvětému kosatci bradatému. Málokdo by ji neznal: kosatec.

Nejen ovocné stromy, ale i okrasné dřeviny můžete v zimě roubovat. Snadno to jde třeba s vrbou jívou, které to sluší na kmínku. Podle našeho návodu její naroubování zvládne i začátečník.

Českou republikou i okolními zeměmi se už několik let šíří zavíječ zimostrázový. Pro ty, kdo mají na zahradě zimostráz (neboli buxus), máme dobrou zprávu: keře proti němu můžete bránit.

Při řezu stromů nebo při zmlazování keřů zjistíte, že použití nůžek na velké větve má své hranice. Pak nezbývá než vzít na pomoc pilu. Musíte ale vědět, která je ta pravá pro danou práci.

Většina rajčat určených pro pěstování v záhonech dozrává teprve od poloviny nebo konce července, jen několik málo odrůd vás potěší zralými plody už na počátku července.

U škornic oceňují pěstitelé zejména dekorativní listy, odolnost rostlin a nenáročnost na péči. Poloopadavé odrůdy navíc na jaře pod starými listy skrývají krásné květy. Aby lépe vynikly, seřízněte zjara rostliny těsně nad zemí.

Zatímco při řezu stromů se zpravidla vyplácí opatrnost, u některých keřů můžete pravidelným a silným řezem docílit působivých výsledků. Příkladem je svída bílá: keř s dekorativní červenou kůrou, která však časem ztrácí barvu.

Pokud jste zmeškali podzimní termín sázení česneku nebo jste ho nesázeli kvůli mrazu, nabízí se teď další termín – jarní. Výsadba na počátku března navíc ochrání česnek před napadením houbomilkou česnekovou.

Chcete-li pěstovat (a hlavně sklízet) ovoce, nemusíte mít rozlehlý sad. Rybíz, angrešt, maliníky, ostružiníky a borůvky nepotřebují mnoho prostoru a jsou skromné, i pokud jde o péči.

Časně kvetoucí druhy kalin krášlí zahrady právě teď, v únoru, další je budou zdobit až do léta. Nenašlo by se u vás místo pro některou z nich? Mají mnoho podob, stačí si jen vybrat.

Při výběru dřevin myslete i na včely. Sběrači pylu a nektaru totiž kvůli intenzivnímu zemědělství a zastavování volných ploch nenacházejí v rozsáhlých oblastech dost květů. Včelaři tak musí často dokrmovat i v létě, protože v okolí úlů není dost přirozených zdrojů potravy.

Hlíznaté begonie mohou mít plné nebo jednoduché květy v barvě od bílé přes žlutou až po červenou. Aby vám v létě ale bohatě kvetly, musíte je už od února předpěstovat.

Nejpozději koncem měsíce je čas na pořádné zastřižení motýlího keře, resp. komule Davidovy. Keř pak bohatěji pokvete a zároveň tak zpomalíte jeho stárnutí. Příbuzná komule střídavolistá se však prosvětluje až po odkvětu, protože tvoří květy na loňských výhonech.

Nápadné skvrny, změna barvy, světlý nebo tmavý povlak na listech a výhonech pokojových rostlin jsou často důsledkem napadení houbami, bakteriemi nebo viry. Jelikož se s nimi rostliny samy nevypořádají, budete jim muset pomoci.

Rýč je pro práci na zahradě nepostradatelný. Rozdíl v kvalitě nástroje se často ale pozná až tehdy, kdy je třeba vzít pořádně za práci. Nekvalitní rýč se zlomí. Slabým místem bývá obvykle spojení mezi násadou a pracovním listem.

Leckde tvoří sněženky husté bílé koberce, zatímco jinde kvetou jen málo. I když jsou něžné předjarní cibuloviny nenáročné, přece jen existuje pár chyb, které jim mohou uškodit. Poradíme vám, jak se jich vyvarovat.

Latinský název sněženky znamená sněžný květ. I v mnoha ostatních jazycích má tahle jarní květina v názvu sníh, a v češtině dokonce dvakrát: její plné jméno totiž zní sněženka podsněžník.

Trvalé zamokření způsobuje většině pokojových rostlin potíže. V příliš vlhkém substrátu jim totiž zahnívají kořeny, což může vést až k odumření rostlin. Naštěstí je ve vaší moci tomu zabránit.

Kamélie japonská je stálezelená nádobová rostlina, která nejlépe přezimuje v nevytápěné nebo jen mírně temperované zimní zahradě. Jakmile to ale teploty dovolí, měli byste ji přemístit ven.

Škůdci se mezi pokojovými nebo přenosnými rostlinami rychle šíří: týká se to zejména mšic, molic a svilušek. Nebezpečí přitom hrozí především rostlinám, které zimují ve skupině a které chodíte zalévat jednou za pár dní.

Předem je nutno říct, že pokud si do zahrady zasadíte vilín, budete potřebovat především trpělivost. Ta je důležitá u většiny dřevin, ale u vilínů zvlášť. Může se totiž stát, že v prvních letech po výsadbě se tenhle pomalu rostoucí keř téměř nezmění.

Po každém řezu zůstává na stromě či na keři zranění, které se může stát vstupní branou pro zárodky škodlivých hub. Proto je důležité řezat tak, aby plocha poranění byla pokud možno co nejmenší. Tak bude strom moci ránu rychle zacelit a tím zamezit sporám hub ve vstupu.

Na téhle malé zahrádce máte pocit, že procházíte obrovským živým a zeleným „venkovním domem“ s několika pokoji a v každém vládne jiná atmosféra. Najdete tu velký trávník na předzahrádce, nekrytý bazén, divočinu i klid, zábavu i odpočinek. A hlavně přirozeně plynoucí, nenásilné přechody mezi jednotlivými prostory i vyžitím, které nabízejí.

V trvalkových záhonech záleží nejen na druzích a odrůdách rostlin, ale i na jejich uspořádání. Počítá se přitom s barvou, tvarem a výškou trvalek. Možností je klasický obrubní záhon, výsadby v řadách nebo záhony s přírodním charakterem či moderní zvlněné „drifty“.

Množení trvalek z kořenových řízků je mimořádně výnosná metoda, která je vhodná zejména pro trvalky s dužnatými kořeny. Do práce se můžete pustit během zimy kdykoli, když nemrzne.

Microgreens jsou drobné zelené rostlinky, cosi jako starší sestry klíčků. Pěstování mladých lahodných lístků trvá sice o něco déle než nakličování semen, ale je právě tak jednoduché.

Dobře známá – a možná až nenápadná – zelenina má sezonu po celý rok, protože zimnímu pórku neublíží chlad ani mráz. A kdo ho teď vyseje, může sklízet bez přestávky.

Po šedivých zimních týdnech se v zahradě už brzy budete moci těšit z jiných barev než bílé, černé a nekonečné škály šedých. A jako na objednávku tolik časně jarních květin rozkvétá zrovna v nejzářivější barvě – žluté.

Bambusy mají mnoho příznivců, ale i lidí, kteří se jim raději vyhýbají. Není přitom důvod se těchto exotických trav bát: stačí si jen vybrat na zahradu tu správnou.

Že v zimě není na zahradě co dělat? Ukážeme vám, jak můžete zimní čas využít pro rozmnožování jabloní – třeba proto, abyste v budoucnu měli bohatou sklizeň anebo aby vám v zahradě rostla dědečkova oblíbená odrůda.

Když začínají kvést prvosenky, jako by se kolem rozsvítilo. Sluší jim to všude – v pokoji i na zahradě – a nejspíš vás překvapí, kolik prvosenek existuje. Rozhodně je z čeho vybírat...

Zatímco zahrada venku stále ještě spí, doma za okny už se probouzí život. Začátek února je proto vhodný k předpěstování mnoha druhů letniček a zeleniny. Není to těžké – a pokud přece jen váháte, poradíme vám jak na to...

Poranění stromů způsobená řezem by měla být co nejmenší. Tak vznikne jen malý vstupní prostor pro původce chorob a zároveň se tím rostlině usnadní zacelení porušených pletiv.

V některých letech datum v kalendáři vůbec neodpovídá dění v přírodě. Na meteorologický začátek jara 1. března se tak může stát, že zahrada se ještě nachází v zimním spánku. Pro zahrádkáře a milovníky přírody je pak užitečné podívat se na fenologický kalendář.

Rybíz je nejlepší pěstovat jako keř, protože se na dobrém místě a při dobré péči může dožít desítek let. Navíc se snadno zmlazuje. Stromkový rybíz vypadá sice přitažlivěji, ale rychleji stárne. Možností je i stále oblíbenější tvar ovocné stěny.

I když je podíl železa ve špenátu nižší, než se dlouhá léta tradovalo, je prospěšnost špenátových listů nesporná díky vyváženému spojení důležitých minerálních látek, rostlinných bílkovin a B vitaminů. Pokud si dobře rozvrhnete výsev, můžete mít čerstvé listy špenátu po celý rok.

Sněženek existuje asi dvacet druhů a kolem osmi set hybridů. Tyto rostliny se obvykle na vhodném místě samy rozrůstají v bílý koberec. Pokud byste si je chtěli namnožit, nabízí se hned několik možností: dělení trsů, výsev semen nebo rozřezání cibulí.

Okrasné keře se řežou jinak než jádroviny a ty zase jinak než peckoviny... Existuje však několik osvědčených pravidel, která platí pro všechny dřeviny. Budete-li je znát, snáz si poradíte s udržovacím řezem i se zmlazováním stromů a keřů.

Keřové rybízy mohou při dobré péči přinášet úrodu mnoho let. Pokud však už tvoří jen málo nových plodných výhonů nebo se na nich objevují houbové choroby, je na čase keř zmladit.

Bez pravidelného řezu by koruny většiny jabloní byly přehuštěné a plodily by nekvalitní ovoce. V období vegetačního klidu se proto provádí zimní řez, který se mimo jiné odvíjí i od tvaru koruny charakteristického pro danou odrůdu.

Lilky jsou v obchodech k dostání po většinu roku. Budete-li si je chtít vypěstovat na zahradě nebo na balkoně, můžete se těšit na letní sklizeň – ale do výsevu byste se měli pustit už v zimě.

Nízké plůtky z neloupaného vrbového proutí mohou posloužit jako hezké olemování záhonů. Můžete si je buď koupit, nebo uplést: to druhé je sice pracnější, ale také zábavnější a levnější.

Jako výmladek se nejčastěji označuje nežádoucí výhon, který roste ze spícího kořenového očka nedaleko mateřské dřeviny. Výmladky mohou vyrůstat ale i ze spících oček na kmeni nebo větvích.

Jsou různé metody, jak množit keře. Pěstování z řízků je jednoduché a většinou i úspěšné. Pokud jde o komuli, můžete jako materiál pro množení použít zbytky z předjarního řezu.

Zahrady v krajině vyžadují specifický přístup. Pokud se ale budete držet dějinami prověřených lokálních řemeslných postupů a místně dostupných materiálů, nemělo by to dopadnout špatně.

Nový dům na kraji rozvolněné výstavby potřeboval příjemné a útulné zelené (a samozřejmě i barevné) orámování. Obyvatelé si přáli zahradu přírodního charakteru, propojenou s vlídnou okolní krajinou jižních Čech.

Rozlehlý pozemek, zčásti slunný, zčásti „lesní“, se měl podle přání majitelů proměnit v pohodlné místo pro relaxaci, odcloněné od okolí. Cílem bylo propojit dům s okrasnou zahradou, pokud možno v tradičním anglickém stylu, a zároveň vytvořit zeleninovou zahradu s viktoriánským skleníkem.

Jaro se blíží a s ním i čas výsadeb a přesazování. Asi už víte, které druhy rostlin budete vysévat, sázet a co udělat, abyste rostlinám dopřáli co nejlepší start. Jednou z možností je i využití mykorhizních hub.

Proniká-li do koruny ovocných stromů dostatek vzduchu a slunečního světla, můžete se těšit na bohatou sklizeň kvalitních plodů. Čas na pravidelný řez jádrovin se blíží, vyhraďte si na něj den, kdy je sucho a nemrzne.

Nejdůležitější pravidlo při plánování budoucího osázení záhonů je jednoduché: čím častěji se různé druhy „stěhují“, tím lépe se jim daří a tím bohatší sklizeň přinášejí.

Pokojové orchideje vás budou ohromovat exotickou krásou svých květů jen tehdy, pokud jim k růstu poskytnete vhodné místo a budete se o ně starat tak, jak odpovídá jejich druhu.

Zdaleka ne všechny orchideje jsou zhýčkané primabaleríny. Základem úspěchu je vybrat si ty správné. Pak vám doma pokvetou jako v tropické džungli... nebo ještě víc.

Štěrkové záhony jsou nenáročné na péči, protože vyhovují rostlinám, které milují slunce, snášejí sucho a horko, a potřebují jen málo živin. Růst plevelů ve výsadbě potlačí štěrkový mulč, který navíc dobře odvádí dešťovou vodu a za horkých dnů udrží půdu chladnou a vlhkou.

Jaro je sice ještě daleko, ale zahrádkáři už plánují příští sezonu. Ještě než naplno vypukne, máme pro vás pár nápadů z praxe, které se různým pěstitelům více či méně osvědčily a mohly by se vám při práci na zahradě hodit.

Obvyklý tvar záhonu v zahradě je pravoúhlý a většinou se zakládá kolem trávníku nebo před živým plotem. Pro tento typ podlouhlého záhonu, ležícího obvykle u hranice zahrady nebo u optického předělu, se používá označení rabato. Mnohem zajímavěji však vypadá záhon ve tvaru ostrůvku.

Vyšší teploty letošní zimy způsobily, že leckde už raší talovín. Jeden z jeho starších českých názvů zní zlaťák předjarní a dá se říct, že tuhle drobnou, ale nepřehlédnutelnou květinu dokonale vystihuje.

Spousta ovocných dřevin, jejichž plody se v současnosti běžně konzumují, vznikla šlechtěním z planě rostoucích druhů. Ještě v polovině minulého století tak vedle jablek, hrušek, třešní a švestek rostly také trnky, mišpule a další dnes už zapomenuté ovoce. Proč zmizely?

Přírodní břidlice je živě strukturovaný kámen, který je elegantní, ale přitom nepůsobí příliš nápadně, což je ideální pro přirozenou a moderní zahradní tvorbu. Kromě toho je trvanlivá a zároveň měkká.

Když zima vymaže ze záhonů a nádob barvy, oceníte otužilé a spolehlivé stálezelené keře. Jeden z těch, které najdou uplatnění při mnoha příležitostech, je brslen Fortuneův.

Ájurvéda je systém tradičního indického lékařství starý nejméně 3000 let. Spoléhá na sílu rostlin, které mají schopnost udržovat tělo zdravé a léčit. Prastaré znalosti nabízejí ale využití i v moderní době.

Možná, že nejste majitelem krbu, ale určitě máte zahradní ohniště a to je dokonalé místo k zapálení švédské svíce. Pokud ovládáte práci s motorovou pilou, dokážete si ji s námi snadno vyrobit.

Strakapoud je půvabný datlovitý pták, který v zimě rád přiletí i do krmítek. Právě teď ho skrz holé větve nepřehlédnete. Nejraději má přitom zahrady se starými stromy.

Zahrada u secesní vily je stará víc než sto let. I proto bylo nutné si při rekonstrukci počínat se zvýšenou citlivostí. Pohádková atmosféra zůstala zachována – a je to znát v létě, stejně jako v zimě.

Jakmile se u vás objeví příznaky infekce, měli byste rychle zasáhnout, aby se v těle neusídlila na delší dobu. Vhodný léčivý prostředek si přitom můžete snadno vyrobit i doma.