Sezona sběru šípků je v plném proudu. Jak je sbírat a skladovat, aby vás celou zimu zásobovaly vitaminy?

Jaké šípky sbírat

Nejznámějším zdrojem šípků je šípková růže (Rosa canina L.). Bohatě větvený trnitý keř je až 3 metry vysoký s prutovými výhonky. Má lichozpeřené palistnaté listy složené z vejčitých, ostře pilovitých lístků a růžové nebo bílé snadno opadavé květy. Nejčastěji kvete od června do července a plody bývají zralé od září do října. 

Šípky ale tvoří všechny plodové růže a je třeba dodat, že zásobárnou vitaminu C je každá z nich. Nemusíte se tedy bát, že byste si sběrem jiných druhů ublížili. Možná jen nenechávejte tvořit šípky na růžích pěstovaných na zahradě, zbytečně by se tím vysilovaly.

Největší množství vitaminu C mají šípky jasně červené, s lesklou pevnou slupkou. Obsah vitaminu roste, jak šípky dozrávají, nejvyšší je v plné zralosti, pak zase pomalu klesá. Jeho obsah kolísá také v závislosti na počasí a stanovišti. S tím si ale nelamte hlavu, prospějí vám všechny.

Šípky sbírejte vždy za suchého a slunného dne
Info ikona

Sbírat tvrdé, nebo přemrzlé šípky?

Řada lidí tápe, jestli je vhodnější sbírat šípky přemrzlé nebo tvrdé. Odpověď je ale jednoduchá. Jestli je chcete uchovat na zimu na čaj, určitě na ně vyrazte před prvními mrazy, kdy obsahují nejvíc vitaminu C. Na marmelády, sirupy nebo omáčku skvěle poslouží přemrzlé změklé plody, se kterými se vám bude lépe pracovat.

Na sušení se hodí šípky tvrdé, na vaření měkké přemrzlé.
Info ikona

Jak správně nasušit šípky

Vitamin C je velmi citlivý na teplo, proto je potřeba dodržet správný postup při sběru a sušení. Plody sbírejte tvrdé, v plné zralosti a co nejrychleji je vcelku usušte. Použít můžete sušičku na ovoce nebo troubu, teplota by se měla pohybovat maximálně mezi 60 a 80 °C, vyšší teploty jsou nevhodné a vitamin C spolehlivě ničí. Připravte se na to, že to trvá dlouho, sušení můžete urychlit tím, že jednotlivé plody lehce namáčknete, ale před sušením je nekrájejte ani nemelte, zbytečně byste přišli o část “céčka”. 

Až budou šípky suché (poznáte to tak, že budou tvrdé jak korálky), nechte je vychladnout a uschovejte v plátěném pytlíčku nebo vzduchotěsné sklenici na suchém místě. Před přípravou čaje si vždy nadrťte jen potřebné množství. 

Ideální je nasušit si každý rok novou zásobu šípků, během skladování totiž klesá obsah vitaminů asi o polovinu. Nasyslit si zásoby na několik let dopředu proto nedává moc smysl.

Suché šípky jsou svraštělé a tvrdé jak kuličky
Info ikona

Jak připravit čaj z šípků pro silné zdraví

Udává se, že šípky mohou obsahovat až 800 mg vitaminu C ve 100 g (čerstvé ho mají asi 0,5 - 0,7 %, sušené 10 - 20 %). Abyste se o něj zbytečně neochuzovali, je dobré připravit čaj buď formou macerátu, kdy nadrcené šípky zalijete studenou nebo vlažnou vodou, necháte přes noc louhovat a před konzumací ohřejete, aby byl nápoj “tak akorát”, nebo teplého čaje, kdy porci šípků přelijete teplou vodou (maximálně 70 °C, ale čím méně, tím lépe) a rovnou popíjíte. 

Abyste se zbavili nepříjemných chloupků, které chrání jadérka uvnitř šípků, použijte při výrobě čaje nebo macerátu buď husté plátno, kompostovatelný čajový sáček (dají se koupit v prodejnách s čajem a kávou nebo některých drogeriích) nebo kávový filtr.

Čaj z šípků je vhodný popíjet každý den
Info ikona

K čemu ještě jsou šípky dobré?

Šípky jsou sice nejznámější pro obrovskou zásobu vitaminu C, ale najdete v nich i karoten, vitaminy skupiny B, třísloviny, kyselinu citronovou a jablečnou, trochu cukru a hodně slizových látek.

Díky téhle téměř zázračné kombinaci pomáhají předcházet i ulevovat při infekčních onemocněních dýchacích cest, krvácivých stavech, zácpě nebo únavových stavech. Nápoj z nich působí močopudně a protizánětlivě, a proto je oblíbeným babským lékem při zánětech horních i dolních cest močových.

 

Zdroj: Naše rostliny v lékařství, Jaroslav Korbelář & Zdeněk Endris, ISBN: 08-006-74

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada