Batáty: nejvýživnější zelenina a jak ji pěstovat

Povijnice batátová (Ipomoea batatas) je svlačcovitá trvalka, která se však pro hlízy pěstuje jako jednoletka. Existuje v popínavé, resp. plazivé formě, která dorůstá do délky 3–5 m (rozvětvuje se a snadno zakořeňuje), ale i v keříčkové podobě. Její vejčitě trojboké listy mají dlouhý řapík a případné květy mohou být až 3–7 cm velké, mají zvonkovitou korunu a různu barvu. Jedna povijnice může vytvořit 5 až 12 válcovitých až vřetenovitých hlíz (o hmotnosti 0,5–5 kg), které mohou mít krémovou, oranžovou, hnědou či červenou (až fialovou) slupkou a oranžovou (obsahuje betakaroten), červenou (i fialovou – obsahuje antokyany) nebo bílou dužninu nasládlé chuti.

Čistec hlíznatý: zelenina pěstovaná pro jedlé hlízy

Batáty obsahují minerály a jiné prospěšné látky

Hlízy batátů obsahují řadu vitaminů a lidskému zdraví prospěšných minerálů. Vysoké zastoupení má zejména draslík, který například přispívá ke stabilizaci krevního tlaku a srdeční činnosti a pomáhá zvládat stres. Batáty jsou rovněž zdrojem železa, vápníku, vitaminu C, karotenoidů, cukrů a vlákniny (až dvojnásobek oproti bramborám), často se o nich proto mluví jako o nejvýživnější zelenině.

Batáty zajišťují zdravý trávicí trakt, jsou vhodné pro diabetiky i redukci váhy (rychle vyvolají pocit sytosti, který dlouho vydrží), a díky vysokému obsahu antioxidantů a fytoestrogenů předcházejí řadě těžkých onemocnění (včetně rakoviny). Hlízy působí příznivě i na těhotné ženy – kvůli obsahu kyseliny listové a podle čínské medicíny posilují životní energii. Navíc nevytvářejí solanin. 

Hlízy topinamburů  bezpracná sklizeň zaručena

Kam vysadit batáty, aby se jim dařilo

Batáty potřebují ke svému růstu dostatek tepla, proto se pěstují zejména v jižní Evropě a Asii (v Číně, Vietnamu, Thajsku nebo Japonsku). U nás se jim nejvíce daří tam, kde se pěstuje réva, tzn. na osluněném a teplém místě, chráněném před větrem, kam svítí alespoň 4 měsíce v roce slunce. Půda by měla být hluboká, propustná hlinitopísčitá a bohatá na humus. 

Kvůli méně příznivým podmínkám je u nás lepší batáty předpěstovat v teple a na záhon je vysadit až ve druhé polovině května (nejlépe pod fóliový kryt). Batáty mohou růst i v nádobě o minimálním objemu 10 l.

Kdy a jak sklízet mord španělský

Jak správně batáty pěstovat

Batáty můžete pěstovat z naklíčených i nenaklíčených hlíz, jejich řízků nebo narašených a zakořeněných klíčků (viz níže). Vysazují se 20 cm hluboko (spon 50x40 cm) a přihrnují se půdou. Rostliny vysazené do menší hloubky, méně plodí. Potřebují hodně živin, proto se pravidelně přihnojují – hnojiva (ideálně s obsahem rohoviny) by však měla obsahovat co nejméně dusíku, aby rostliny zbytečně nevytvářely nadzemní zelenou hmotu a soustředily se na tvorbu hlíz (poměr NPK 1:1,5: 2). Zavlažování vyžadují zejména v době plného růstu a delšího sucha. 

Zralost batátů poznáte podle usychajících nadzemních částí rostlin. Sklizeň nastává obvykle koncem září nebo v říjnu, ještě před příchodem mrazů. Hlízy je nutné sklízet co nejšetrněji, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození a bylo možné je skladovat. Po sklizni musejí hlízy v teple řádně oschnout (ještě vyzrávají). Skladují se v suché a větrané místnosti (při teplotě 15 °C vydrží měsíc, při nižší déle). Hlízky určené k výsadbě pro příští rok uložte do bedny s pískem (nebo z nich vypěstujte nové rostlinky řízkováním).

Které zelenině nevadí mráz a jak ji skladovat

Batáty si můžete snadno namnožit 

Batáty můžete pěstovat ze zakoupených nenaklíčených hlíz s očky nebo z předpěstovaných rostlin. Hlízy určené k výsadbě mohou být celé nebo je rozřežte na větší kousky (každý musí mít alespoň jedno očko), řezné plochy nechte zaschnout (nebo je posypte dřevěným uhlím) a vysaďte. Hlízy můžete také předklíčit nebo nechat částečně ponořené do vody zakořenit. Vyrašené klíčky je rovněž možné nechat narašit, výhonky následně šetrně odlomit a ve vodě zakořenit – z jedné hlízy tak lze vytvořit hned několik rostlin. 

Nemoci a škůdci se batátům vyhýbají

Batáty se doporučuje nepěstovat na stejném místě déle než tři roky. Důvodem je houbové onemocnění, které se projevuje žloutnutí listů a zasycháním až černáním stonku a hlíz. Nemoc může vyvolat i podmáčené stanoviště. Jinak ale batáty na choroby nebo škůdce netrpí a nepotřebují zvláštní ochranu. 

Jak upravit batáty v kuchyni

Batáty jsou běžnou součástí jihoamerické, španělské a orientální kuchyně. Mají mnohostranné využití: je možné je smažit, vařit, dusit, grilovat i zapékat... Připravují se z nich polévky, přílohy k masu, bramboráky, chipsy, kaše pro děti, pečou se ve slupce nebo se přidávají do salátů. Tepelně upravené chutnají jemně nasládle. Před úpravou je důkladně očistěte nebo oloupejte.

Roubovaná zelenina více vydrží a více plodí

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada