Vysejte si náprstník: je to levnější než nákup sazenic. Některé druhy se hodí i do sušších zahrad

Původ českého jména náprstníku je zřejmý – byl odvozený od náprstku, který jeho květy připomínají. Latinský název Digitalis zase vznikl podle toxických látek, které celá rostlina obsahuje. Jedná se o tzv. srdeční jedy, např. digitalin nebo digitoxin, a náprstník byl kvůli nim v minulosti součástí mnoha detektivních příběhů. Už tehdy byly ale tyto látky v malých dávkách využívány i v lékařství. 

Náprstníky na předzahrádce
Info ikona

Náprstníky se pěstují především pro krásné květy, zanedbatelná není ale ani jejich role vertikálního prvku.

Dvouletý náprstník známý z venkovských zahrad 

Náprstník patří do čeledi jitrocelovitých a ačkoli se asi nejznámější náprstník červený (D. purpurea) vyskytoval už ve venkovských zahrádkách našich babiček, není u nás původní. Od konce 18. století tu už ale zvládnul zdomácnět. Najdete ho jak na zahradách, tak při okrajích lesních cest, luk či na pasekách, a je dokonce zařazený mezi invazivní druhy. A pokud někde už roste, určitě ho nepřehlédnete.  

Jde o dvouletou statnou bylinu, která první rok po výsevu vytváří přízemní růžici velkých vejčitých chlupatých listů. Druhý rok vyrůstá ze středu růžice až metrová (někdy i vyšší, uvádí se i výška 1,8 m) lodyha s hroznem zvonkovitých květů o velikosti 5 až 7 cm. Květy mají purpurově růžovou barvu, zevnitř jsou skvrnité a kvetou během června a července (někdy i v srpnu).

Čmelák u květu náprstníku
Info ikona

Květy náprstníku jsou pastvou pro oko i pro čmeláky.

Náprstník červený se pěstuje zejména pro květy, ale využívá se i jako atraktivní vertikální prvek. Uvítá toulavý stín nebo lehčí polostín a proti větru chráněné místo s vlhčí humózní půdou. Na vhodně zvoleném místě ve smíšených trvalkových záhonech nebo třeba v hajních částech zahrady je pak „vtroušený“ náprstník schopný se přesevem udržet několik let. 

Náprstník sejte na záhon a semena nezasypávejte

Semena náprstníku se vysévají vždy rovnou na záhon. Jelikož jsou malá a lehká, pomůže, když je nejprve smícháte s trochou písku, a teprve pak rozhodíte. Náprstníky klíčí na světle, takže semena nepřekrývejte půdou. Stačí je jen k záhonu lehce přitlačit, zavlažit pomocí ručního rozprašovače a i nadále udržovat půdu vlhkou. 

Do podzimu ze semen vyrostou husté růžice listů, které na záhonu přečkají zimu. V následujícím roce pak náprstník rozkvete a ve vhodných podmínkách se sám znovu vyseje. 

Dlouhý záhon s náprstníky
Info ikona

Květy náprstníků oživí v zahradě každý nudnější prostor nebo nevýrazné zákoutí.

Víceleté náprstníky se hodí i do sušších zahrad

Kromě dvouletého náprstníku červeného můžete na zahradě pěstovat i víceleté druhy pocházející z Balkánu nebo Středomoří, které zvládají i sušší podmínky. Podmínkou je však propustná půda

Do 80 cm dorůstá např. náprstník vlnatý (D. lanata) s výrazně žilkovanými hnědavými květy. Do štěrkovitých půd je zase vhodný až 70 cm vysoký náprstník temný (D. obscura) s květy v hnědých, oranžových nebo žlutých odstínech. Hnědožlutě kvete i nenáročný náprstník D. laevigata nebo náprstník rezavý (D. ferruginea)

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada