Vitální rostliny, které se samy množí, šíří a zplaňují

Tyto rostliny nepotřebují k úspěšnému růstu, množení a šíření žádnou pomoc. Jsou natolik vitální, že po kratší či delší době zcela opanují vymezený prostor, vytlačí konkurenčně slabší druhy a mohou se dokonce stát obtížnými (až invazivními) plevely. Cílem je proto využít jejich rozpínavost a případnou tendenci zplaňovat ve vlastní prospěch.

Prohlédněte si zahrady a parky ve vašem okolí

Rozpínavým rostlinám vymezte hranice 

Temperamentní rostliny rychlého či bujného růstu najdete mezi trvalkami, letničkami i dvouletkami a podle místa můžete vybírat ze skalniček, okrasných trav nebo bylinek... Výběr konkrétních druhů závisí na daném místě, jeho podmínkách a vašich požadavcích. Každopádně u všech je nutné s jejich rozpínavostí předem počítat a připravit se na ni. 

Mnoho těchto rostlin je atraktivních a bylo by škoda je pro jejich invaznost” zavrhnout. Je však potřeba je správně „zkrotit“. V praxi to znamená, že rostliny šířící se plazivými oddenky nebo podzemními výběžky je nutné v růstu omezit do půdy umístěnou zábranou (třeba ocelovou pásovinou), která jim znemožní porůstání dalších ploch. Rostliny, které se nekontrolovatelně množí semeny, je zase potřeba včas zbavit dozrávajících semeníků.

Orlíčky: které si vybrat a jak je pěstovat

Uplatnění „samoúdržbových“ rostlin 

Vlastnosti těchto rostlin se cíleně využívají především v přírodních zahradáchparcích či lesoparcích. Jedná se obvykle o rozlehlejší porosty, které se samy udržují, konkurují plevelům a jsou levnou a bezúdržbovou okrasou.  

Využití tyto rostliny nacházejí i v okolí rekreačních objektů či víkendových chat usazených v přírodním prostředí. Uplatní se rovněž na svazích kolem dálnic, kde se rychle a bez údržby rozrůstají, brání erozi a pomáhají stavbě zapadnout do krajiny. Při výběru konkrétních druhů je ovšem důležité zohlednit danou lokalitu.

Jak vytvořit zahradu, která přechází do krajiny

Výběr vitálních trvalek na zahradu

  • Do přírodně laděných partií můžete zvolit např. sasanku hajní (Anemone nemorosa), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), udatnu lesní (Aruncus sylvester), svízel vonný (dříve mařinka vonná, Asperula odorata), kopretinu bílou (Chrysanthemum leucanthemum), pitulník žlutý (Lamium galeobdolon) nebo lupinu mnoholistou (Lupinus polyphyllus). 
  • Na teplá, suchá a osluněná stanoviště se hodí zvonek klubkatý (Campanula glomerata), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), oman mečolistý (Inula ensifolia), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), len vytrvalý (Linum perenne) nebo šalvěj luční (Salvia pratensis). 
  • Do polostínu a na severně orientovaná místa je vhodná např. jirnice (Polemonium), náprstník velkokvětý (Digitalis ambigua), kamejka modronachová (Lithospermum purpureocoeruleum), plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia), kokořík vonný (Polygonatum officinale), dymnivka žlutá (Corydalis lutea), do vlhčích míst třeba kosatec sibiřský (Iris sibirica). 
  • Skalky plošně oživí tařice skalní (Alyssum saxatile), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), zvonek karpatský (Campanula carpatica), dymnivka žlutá (Corydalis lutea, v polostínu), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), pryšec myrtovitý (Euphorbia myrsinites) nebo pryšec mnohobarvý (E. polychroma).

Jaké magnólie vybrat do zahrad v našich podmínkách

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada