Letnička astra čínská (Callistephus chinensis) pochází, jak jméno napovídá, z Číny, kde byla po staletí šlechtěna. Další šlechtění následovalo v Evropě a není proto divu, že rostlina existuje v mnoha tvarově a barevně odlišných odrůdách.
Různě vysoké i různě barevné astry
Astry čínské vytvářejí větvené stonky se střídavými listy a každý stonek zakončuje květní úbor. Podle výšky stonků se astry dělí na nízké (20–40 cm), střední (40–50 cm) a vysoké (50–80 cm). Jednoduchý květ aster, který se skládá z terče trubkovitých květů a lemu jazykovitých květů, se během šlechtění postupně přeměnil na poloplný až plný. Bylo dosaženo různých tvarů jazykovitých květů, takže existují i květy jehlicovité, chryzantémokvěté, pomponkovité atp. Barvu mohou mít květy aster bílou, růžovou, červenou, fialovou až modrou nebo dokonce zelenou a existují i dvoubarevné odrůdy.
Všechny astry čínské kvetou ale obvykle od léta až do podzimu (do konce září) a pěstují se v barevných směsích (kvůli řezu do vázy, v níž vydrží i týden). Při vyštipování odkvetlých květů opakovaně nasazují na květ.
Nároky a pěstování astry čínské
Sazenice aster si můžete předpěstovat (od konce února, na světlém místě při 15–18 °C a v propařené půdě – hrozí padání klíčních rostlin) nebo jejich semena vysévat přímo na záhon (v dubnu, někdy se astry samy přesévají). Předpěstované sazenice se vysazují ven koncem května, a to 20–40 cm od sebe (podle odrůdy).
Astry mají rády slunce a hlinitou propustnou půdu (spíše sušší). Vadí jim průvan a přílišné vlhko, jelikož jsou náchylné k fuzarióze – houbovému onemocnění, které napadá stonky (padání aster). Postižené rostliny je nutné z porostu hned odstranit a spálit. Z preventivních důvodů by se astry měly každý rok také pěstovat na jiném místě. Ze škůdců poškozují astry zejména mšice. Rostliny nemají rovněž rády organické hnojení, ale uvítají průběžné okopávání.
