Nejen lidé, i rostliny mají své neduhy, se kterými zvládnou zatočit užiteční rostlinolékaři mnohdy ještě dříve, než choroby propuknou. Vysévejte na záhony letničky, které se postarají o prevenci některých nepříjemných nemocí. Dokonce mohou zabránit i některým škůdcům, aby se usadili ve vaší zahradě.

Ačkoliv šíření houbových chorob řešíme spíše na listnatých dřevinách, i jehličnany dokážou hodně potrápit a pokud včas nezakročíme, můžeme o jehličnan zcela přijít. To, že na borovici řádí houbová choroba poznáme dle toho, že jehličí najednou začne hnědnout a opadává. Tou nejčastější chorobou bývá sypavka borová, která pravděpodobně napadla jehlice již během léta loňského roku. Můžete proti ní sice použít fungicidy, ale lepší je prevence, díky které jehličnan proti této chorobě ochráníme

Není to tak dávno, co se naše zahrady inspirovaly tu půvabem anglických zahrad, tu francouzským šarmem či mnohem vzdálenějšími kouty světa, které sice bývají vyhlášené krásou zahrad, ale do našich podmínek se tak snadno tamní zkušenosti přenášet nedají. Proto se nezřídka vracíme k, na první pohled mnohem skromnějším, zahrádkám našich prababiček, které nám však dopřávají o mnoho více pěstitelských úspěchů. Co by na takové tradiční, české venkovské zahrádce nemělo chybět?

Žebříčky nejoblíbenějších balkonových květin dlouhodobě vedou muškáty neboli pelargonie a petúnie i jejich drobnokvětá varianta, surfínie. Těm se však nejlépe daří na slunci. Máme pro vás nápady i pro balkony polostinné či dokonce po většinu dne zastíněné. Všude můžete vypěstovat záplavy zářivých květů.

Máta a meduňka patří mezi oblíbené a hlavně nenáročné bylinky, které si snadno vypěstujete v květináči na parapetu nebo na zahrádce. Při venkovním pěstování ale buďte obezřetní a raději oběma jasně vymezte prostor. Mohlo by se snadno stát, že vám přerostou přes hlavu.

Pajasan, charakteristický obřími listy, dosahujícími až metrové délky, se dokáže neuvěřitelně rychle množit pomocí výmladků. Jeho nebezpečné šíření je třeba omezit. Jedná se o strom v minulosti hojně vysazovaný do parků, který však svými jedovatými látkami vytlačuje ze svého okolí domácí druhy stromů.

Jakmile pominou noční mrazíky, což bývá zhruba v druhé polovině dubna, je čas vysadit hlíznaté rostliny. Před výsadbou je ale třeba nejen připravit půdu, ale postarat se musíte hlavně o samotné hlízy. Pokud těmto zásobním orgánům totiž nevěnujete dostatek pozornosti, nebude se hlíznatým rostlinám, nejčastěji jiřinám a mečíkům, dařit. Na co se tedy musíme zaměřit ještě před samotnou výsadbou hlíz a co dělat v případě, že v květnu přijdou nízké teploty?